Leden 2008

Myrtilles - 18. kapitola

27. ledna 2008 v 22:19 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
"♥" 18. kapitola


Myrtilles - 17.kapitola

27. ledna 2008 v 0:14 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
hezké počteníčko prosím :-))

"♥"17. kapitola


Myrtilles - 16.kapitola

24. ledna 2008 v 22:35 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
¨
"♥" 16.kapitola


Myrtilles - 15.kapitola

23. ledna 2008 v 20:51 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
Hezké počteníčko! :o)

"♥" 15.kapitola


Myrtilles - kapitola 14.

21. ledna 2008 v 21:09 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
"♥"14.kapitola

Myrtilles - 13.kapitola

20. ledna 2008 v 17:01 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
"♥" 13.kapitola


Myrtilles - 12.kapitola

19. ledna 2008 v 0:29 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
přeji hezké počtení ;-))

"♥" 12.kapitola


Myrtilles - 11.kapitola - část 2

15. ledna 2008 v 21:38 | Syhy |  ○○○ MYRTILLES

Opřel se o hrazení a vztekle drtil stéblo mezi zuby. To snad není možné, lépe to Bernard demonstrovat nemohl - totální ignorace.
Alan si unaveně prohrábl rukou vlasy. V ohradě se páslo pět koní. Největší z nich klopil uši dozadu, šklebil se a obcházel okolo ostatních. Sem tam je kousl do zadku, vztekle zadupal. Alan poznal, že je to kobyla. Chladnokrevník, měla neuvěřitelně mohutnou stavbu těla a kopyta jako víka od kanálů. Kůň do lesa na tahání dřeva. Sametově černá srst a jedna bílá ponožka na levé zadní. Ďáblice - s Bernardovým výrazem. Dokonalá kombinace!
,,Ta je tvoje, viď?" Podíval se na Bernarda, co se opíral lokty o břevna a s něhou v očích toho koňského spratka pozoroval.
,,Bublinka."
,,Příhodné jméno," usmál se Alan.
Chvilku oba nečinně přihlíželi, jak se koně pasou a Bublinka vztekle válí v koňských granulích a rozžvýkané řepě.
,,Chceš se svést?" Bernard hbitě přelezl ohrazení. Alan s pootevřenými ústy sledoval, jak k němu natahuje ruku. Nerozmýšlel se dvakrát a chňapl po ní. Pevně stiskl jeho dlaň ve své a nechal se vtáhnout do ohrady mezi koně.
,,Seděl jsi už někdy na koni?" Bernard ho vedl k Bublince, která se tvářila, že za zády schovává nejméně pětimístný tank.
Alan zašvitořil něco o tom, že někdy naposledy před rokem a že jenom na větším poníku. Viděl Bernardův zvláštní úsměv. Ten, který používal jenom výjimečně. Alana v prvé chvíli napadlo, že milá Bublina bude sabotér a Bernard tohle dělá jen proto, aby si chlapec zlámal vaz.
Stál těsně před kobylou a měl z ní přehnaný respekt.
,,Ona je strašně velká…" Prstem jí přátelsky šťouchnul do plecí, které měl akorát v úrovni očí.
,,Má metr osmdesát. Vyhrála pár soutěží tahačů, má hroznou sílu. A když šlápne na nohu, tak ti jí zlomí." Seznámil ho Bernard s kobylkou. Ta svěsila dolní pysk a odkápla jí slina. Vypadala naprosto mile a neškodně, ale Alan věděl, že pokud je povahově podobná Bernardovi, je tohle jen klid před bouří. Opatrně se dotknul vyhřebelcované srsti a z dlouhé hřívy vybral několik rozžvýkaných kousků řepy.
,,Co to je za plemeno?" Pozoroval Bernarda, který k ohlávce připnul dlouhé žluté lano.
,,Peršeron."
,,A neudělá mi nic?" Alan ji podrbal na hřbetu a kobyla se k němu lísala. Strkala mu hubu do kapes.
Bernard jí podal hrst kůrek ze svých kapes a ona mu přátelsky olízla ruku.
,,Ona je hrozně společenská a ráda se seznamuje." Podal mu koňskou granuli velikosti kokosového ořechu speciálně vyrobenou jen pro ni.
Alan užasle přitakal, Bublinka zhltla granulku a koulela očima.
Bernard ji vzal za ohlávku a převedl na kraj ohrady. Pár koní zvedlo hlavy a sledovalo, jak se Bublina pyšně nese a vrtí zadkem.
,,Je to hrozná komediantka."
Bernard Buble přehodil lano přes krk a kývnul na Alana. ,,Pojď sem."
Alan s malou dušičkou v těle přistoupil vedle koně a s očima navrch hlavy sledoval její dlouhý hřbet.
,,Ona mě shodí," pípnul a pročísl jí prsty hřívu.
,,Neshodí. Chytni se rukama za hřívu a pokrč levou nohu, vyhodím tě nahoru."
Alan poslechl. Na kratičký okamžik zavřel oči, když cítil, jak mu Bernard přejel dlaní po stehně až ke kolenu. Vzápětí se ocitl na koňském hřbetě a úplně jej ten pocit omráčil. Bublinka několikrát líně přenesla váhu z jedné nohy na druhou a zakývala se do strany.
,,Trochu se posuň dopředu," Ben kobylu obešel. Alan byl téměř na vrcholu blaha, když se Bernard vyšvihl za něj. Měl to perfektně nacvičené, protože na takový kus koně jako je Bublinka, se ne vždy dá vylézt s pomocí pařezu, protože takový kus koně jako je Bublinka pařezy zadupává do země.
,,Kdybys padal, tak ne že mě stáhneš taky." Zatáhl trochu za lano a Bublina přestala žrát. Zvedla hlavu a dívala se na ostatní koně.
,,Unese nás?" Alan trochu pootočil hlavu.
Bernard zabroukal na souhlas.
Bublinka pomalu našlapovala podél ohrady a kývala si hlavou do rytmu. Poslušně. Chlapec si zvykal na houpavé pohyby a také na přítomnost Bernarda, jenž se choval tak-… přátelsky. Jakoby se nic mezi nimi nestalo. I přes to, že Alan měl prstýnek od něj navlečený na prostředníčku. Bernard si ho přeci určitě musel všimnout… Každopádně nic neudělal. Opatrně položil Alanovi ruce na boky a stiskl je. Alan neodolal a zády se ještě víc otřel o jeho tělo.
Smyslné.
,,Je to strašně hezký," culil se spokojeně nadšeně a poslouchal Bernardův výklad o tom, že kdykoliv se jemně nakloní na stranu nebo víc přitiskne nohy ke koňskému břichu, tak Bublinka zatočí doprava nebo doleva.
,,Spousta věcí je krásná..." Zamručel Bernard.
,,Podívej, Filip. A drží poníka." Alan se rozesmál a ukázal na konec ohrady, kde seděl na hrazení Filip a na provázku držel ohromně tlustého poníka. Ujídal z košíku koblihy od Bernardovy starostlivé babičky. Kousnul si a podal ji poníkovi. Takhle se střídali. Když byla kobliha celá tvarohová, Filip mu ji s láskou přenechal.
,,Filipe, ten poník drží dietu," informoval ho Bernard.
,,On tak kouká, podívej na ty očička… Goliáši, Bernard ti to nepřeje…" Filip si přivlastnil koblížku s marmeládou. ,,Bene, tvoje babička tam krmí Samuela koprovkou a on je tak nadšenej, že ani neprotestuje. Já jsem jí s nasazením vlastního života vystěhoval obývák a dala mi košík koblih," shrnul situaci.
Goliáš s půlkou koblihy přilepenou na horním pysku zařehtal a Bublinka zahrabala kopytem. Odpověděla mu a Alan si překousl jazyk, jak se koňské tělo otřáslo při zařehtání.
Bernard seskočil na zem. Bublina popošla několik kroků ke Goliášovi a urputně natahovala krk.
Alan se podíval dolů na Bernarda. Ten se viditelně dobře bavil.
,,Víš, že z dvou metrů už se můžeš zabít, když blbě šlápneš?" zkusil to s něžným tónem a přehodil nohu, takže napodobil dámský sed.
Filip zamumlal něco o tom, že mu to sluší a že Goliáš mu sežral makový koblih.
,,Tak to abych se taktně vzdálil." Bernard se koketně ušklíbl. Odepnul Bublině ohlávku a přistoupil vedle plecí. Natáhnul ruce nahoru. Alana polilo horko. Opřel se o jeho ramena a uvědomil si, že být na některé věci antitalent se vyplácí.
Bernard sevřel jeho boky mezi prsty jako do kleští a stáhnul ho z koňského hřbetu k sobě. Alan využil příležitosti a svého hereckého talentu. S mírným zajucháním dopadl do jeho náruče a pověsil se mu kolem krku.
Bublinka je předešla, aby viděla na Goliáše a mohla mu sebrat koblih. Při té příležitosti srazila Filipa z hrazení a šlohla mu košík.
Alan čichal k Benově tričku a přemýšlel, co je tohle za značku parfému. Znal jí, byla mu povědomá…
,,Ty máš teda sílu!" Zašeptal obdivně a pomalu se od něj odtáhl. Věděl, jak na to. Bernard spočíval dlaněmi blízko jeho zadečku. Alan klopil pohled, cítil se nemožně a věděl, že rudne.
Filip se válel v bahně a popadal dech. Bernard se na něj krátce ohlédl. Když si byl jist, že cizí oči je nevidí, bez sebemenšího zaváhání se k chlapci naklonil. Alan úplně přestal dýchat. Zadoufal - teď to přijde, určitě, bude to jako v romantickém filmu. Dostane polibek…
Nepatrně našpulil rty.
,,Bublinka pelichá, budeš si muset vyklepat kalhoty…"
Pošeptal mu Bernard do ucha a pustil jej ze své náruče.



Myrtilles - 10.kapitola

12. ledna 2008 v 22:47 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
"♥" 10. kapitola


Myrtilles - 9.kapitola

10. ledna 2008 v 23:27 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
"♥" 9. kapitola


Myrtilles - 8.kapitola

8. ledna 2008 v 22:07 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
"♥" 8.kapitola


Myrtilles - 7.kapitola

6. ledna 2008 v 20:11 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
přeji moc hezké počtenÍ! ;))

"♥" 7. kapitola


Myrtilles - 6.kapitola - část 2

5. ledna 2008 v 13:48 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
Po dvanácté se Alan začal pomalu zvedat. Omlouval se, vysvětloval problémy doma. Nezmínil se o otci, naznačil, že matka si nepřála, aby dnes šel ven, a tak by ji neměl dráždit.
Kluci se s ním rozloučili a Filip slíbil, že mu zavolá, až bude opět nějaká akce. Brebtal něco o večeru plném rozkoší, který se plánoval na sobotu. Alan ho poslouchal jen jedním uchem, protože druhým se snažil zachytit špitání Bernarda a velmi ošklivého chlapce, kteří se krčili za jeho zády. Bernard vyprávěl historku z večírku a Alan by přísahal, že ho slyšel říkat - dveře, nezamčeno, ten nový kluk, překazil, super akce, zabil bych ho-…
,,Alane, nechceš, aby tě někdo z nás hodil domů? Máš to dost daleko…"
Alan zavrtěl hlavou, ale odvoz by se mu doopravdy hodil. Rozhodně se mu v tuhle dobu nechtělo capat přes půl města v tenké mikině. Na to, že byl květen, málem mrzlo… Strojil se lehce, pruhovaná černobílá mikina byla jeho nejnovější kousek a on ji rád nosil i za cenu nastydnutí.
,,Ale jo, hele, Bernard by tě mohl hodit, že jo? Ten už taky pojede… Benny? Máš to při cestě, když to vezmeš kolem divadla!"
Alan zesinal, couval a téměř hystericky šeptal, že se velmi rád projde. Ale Filip byl v ráži, jen když mohl někoho dávat dohromady. Alan si vzpomněl na Alexiina slova, kdy se prořekla, že Filip se jí důvěrně svěřil, jak by chtěl, aby se Alan s Bernardem spřátelili…
Bernard se otočil jako nakopnutá zmije. ,,Ale já jedu domů až za chvíli."
,,To nevadí!" Domlouval to intrikán Filip ,,Alan bude aspoň dřív doma, než kdyby šel pěšky…"
Alan si nervózně mnul zápěstí a krabatil čelo pod Bernardovým nechutným výrazem.
,,Dobře," řekla nakopnutá zmije milostivě a otočila se zpátky k ošklivému kamarádovi, aby mu dopověděla historku. ,,Ať na mě počká u auta, jestli ho vůbec pozná!" Utrousil ještě koutkem úst.
Alan se rozběhl z klubu pryč. Ani ho nenapadne na Bernarda čekat. Nebude si pořád nechávat šlapat po krku. Nemají se rádi, dobře… jen kdyby ten borůvkový ničema nebyl tak zatraceně sexy!

*

Kopal do kamínků a naštvaně funěl. Divoce přemýšlel a měl na všechno vztek. Prožil sice bezva večer, stává se součástí skvělé party, ale něco mu chybělo…
Sešel na kraj silnice a potácel se od krůčku ke krůčku. Má to ještě nejméně půl hodiny cesty. Šílené.
Předjelo jej tmavé auto a zastavilo pár metrů před ním. Alan se zastavil na místě a zíral před sebe. Probralo jej netrpělivé týrání motoru.
Chlapec líně pootevřel dveře na straně spolujezdce a sklonil se dovnitř.
,,Tohle si fakt nemusel! Jdu pěšky!" Zatvářil se uraženě. Hodlal s dveřmi třísknout a zmizet. Nepřijímá milosti.
,,Tak hele, přestaň trucovat a nalez si dovnitř, nebo to otáčím a jedu domů! Čekal jsem na tebe před klubem deset minut, tak mě moc neprovokuj, fakt nemám náladu!" Odsekl Bernard na jeden nádech, ale neznělo to nijak naštvaně, spíš… pobaveně?
Alanovi přelétlo hlavou několik myšlenek - on vážně čekal? O samotě se chová jinak, vřeleji… Třeba bude možnost si s ním promluvit a uhasit ohně.
,,Tak díky," přisedl si do vyhřátého auta.
Bernard kývnul na souhlas, že chápe. Na tachometru vylítlo něco kolem sto padesáti a Alan ucítil v bříšku spousty vzrušených motýlků. Nadšeně se zavrtal do sedačky.
,,Neudělej mi tam důlek…" Zasmál se Ben a odhalil při úsměvu zuby. Alan měl v duchu pocit vítězství, protože takový pěkný úsměv u něj ještě neviděl a zřejmě taky pěkně dlouho neuvidí…
,,Já miluju rychlou jízdu!" Zaplály mu oči a zaculil se.
,,Fakt?" Pozvedl Ben obočí. ,,Tak to jsi první takový, kdo v tom autě jede..."
Chvíle ticha. Alan čučel z okýnka a opět cítil k Benovi sympatie. Určitě není tak zlý…
,,Bene?" Oslovil ho měkce a připravoval se, že přijde o zuby.
,,No?" Dal Bernard najevo, že slyší.
,,Ty mě nemáš moc rád, co…?"
,,…"
,,Nerad bych tady s někým, jmenovitě s tebou, měl problémy…" Koktal Alan a v duchu se právě srazil ze schodů. Proč jen začínal tak infantilní otázkou? A Bernard se navíc zatvářil, že se dobře baví. Určitě z něj má druhé vánoce a myslí si, že nikdo blbější než Alan snad ani neexistuje.
,,Záleží, co si dokážeš přeložit pod slovem rád. Pokud máš omezené přemýšlení, zdají se ti věci občas jiný, než jsou." Odvětil Ben nevzrušeně a poklepával prsty o volant.
Alan nevěděl, co by na to měl říkat. Tvářil se uraženě a nabubřele. Hádanky nikdy neuměl.
,,Ano, fajn…" Procedil mezi zuby a zavrtěl nevěřícně hlavou. Nejraději by se na Bernarda vrhnul a vypáčil z něj nějakou milou větu. Ale to dřív hrábě pokvetou.
,,Dobře. Jsi tu nový a nelíbíš se mi, to je celý." Řekl Bernard a poněkud nevrle odbočil, aniž by dal přednost.
,,Jak nelíbím?" Povytáhl Alan obočí.
,,Jsi zvláštní…" Zamumlal Bernard.
,,A co je na mně tak zvláštního, že to nedokážeš překousnout?" Alan začínal pěnit.
,,Všechno."
,,Každý člověk je zvláštní. Filip je zvláštní, já jsem zvláštní a ty jsi úplně ten nejzvláštnější!" Alan si založil ruce na břiše a bylo mu v tu chvíli srdečně jedno, jestli Bernarda urazí tak, že zbytek cesty poběží domů pěšky.
,,Vypadáš jako… jako…" Bernard hledal slova, viditelně byl hodně upřímný.
Alan ho propaloval pohledem. ,,Jako?"
,,Připomínáš mi… až nápadně mi připomínáš Sašu." Bernard se na Alana krátce podíval. ,,Nevykládej si to nějak špatně, ale pochop, že nejenom to mě nutí přemýšlet o tvém původu… Nic o tobě nevíme a nic nám nechceš říct… nevím jak tam u vás, ale tady se v nejistotě žít nedá."
Alan naprázdno otevřel ústa a zase je zavřel. Tohle už bylo příliš. Přespříliš. Nenechá se od někoho srážet…
,,Zastav," zasyčel skrz pevně semknuté rty.
Bernard se zasmál. ,,Tak ono na tom přeci jenom bude něco pravdy, že k nim patříš…?"
,,Laskavě mi zastav, dojdu to pěšky!" Zvýšil Alan hlas, a v tu chvíli celého Bernarda nenáviděl.
,,Jak si výsost přeje," Bernard se stále podivně usmíval a to Alana rozčilovalo. Klepal se křivdou a vztekem. Bylo to tak absurdní …
Auto zastavilo. Alan ladně vystoupil.
,,Jsi fakt sladký, když se vztekáš, Alane." Slyšel ještě Bernardův vysmívavý hlas, když třísknul dveřmi a zmizel v zákoutích tmavé ulice.
Tobě teda ještě ukážu, ty prevíte… Drtil mezi zuby a díval se za odjíždějícím autem.


Myrtilles - 6.kapitola - část 1

5. ledna 2008 v 1:22 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES

Hezké počteníčko! :-)


Myrtilles - 5.kapitola

4. ledna 2008 v 23:17 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
"♥" 5.kapitola


Myrtilles - 4.kapitola

2. ledna 2008 v 22:30 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
"♥" 4.kapitola


Myrtilles - 3.kapitola

1. ledna 2008 v 17:27 | Syhy |  ○○○ MYRTILLES

Přeji příjemné počteníčko!