Myrtilles - 18. kapitola

27. ledna 2008 v 22:19 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
"♥" 18. kapitola



Když se druhý den ráno uráčil vylézt z postele, cítil se jako zmlácený. Byl gay, neměl žádné štěstí, Bernard o něho nestál, a ten protivný kocour mu odtáhl fialové tričko k sobě do pelíšku a mrouskal nad ním. Alan začínal věřit, že pan Čtyřnohý by potřeboval návštěvy psychiatra.
Chlapec si nejprve zalezl do koupelny, kde se dlouze odreagovával a přemýšlel nad situací, kam se dostal. Bez Bernardovy přízně to nezvládne… Byl na něm až příliš závislý, propadal mu a věděl, že by s tím měl něco dělat. Bude ho ignorovat.
Nadneseně vplul do kuchyně. Ledové dřevo sedělo s čajíčkem u stolečku, dívalo se z okna na letní slunný den a četlo si noviny. Když zaregistrovalo Alana, mile ho oslovilo a popřálo dobré jitro.
Alan porušil všechna svoje přikázání i touhu ignorovat toho zlomyslníka. Nádherně se usmál a přisedl si vedle něho.
,,Jak ses vyspal?" Bernard přes okraj novin zrentgenoval Alanovy mírně napuchlé oči a tmavé kruhy pod nimi.
,,Fajn," zívnul Alan.
,,Kdyby ses tam necítil nějak v pořádku, můžeš si vybrat jiné místo v domě…"
Otočil stránku a Alan v duchu zakřičel, že chce k němu do pracovny a to teď hned. Ale ovládnul se. Řekl, že je to dobré, jen má trochu strach z těch zrcadel a nechápe, proč je Bernard všude má.
Bernard se sám pro sebe libě usmíval a vypadal pobaveně, tajnůstkářsky.
Alan si uvařil borůvkový čaj a nalil si do něj hektolitr drahé smetany, kterou Bernard kupoval pro pana Čtyřnohého. Chlapec to učinil jako pomstu té proklaté kočičce, jež aportovala Bernardovi jeho tričko a tvářila se potměšile. Ani stopa po kamarádství ze včera.
,,Jedu za chvíli do města. Jestli bys chtěl jet také…"
Nadhodil to unyle, beze zájmu, jakoby spíš Alanovi dával najevo, že když zůstane doma, udělá nejlépe. Alan v jeho hlase nenašel sice ždibek milého, ale překonal to.
,,Nemám s sebou žádné peníze," opřel se o linku a palcem nohy postrčil kocoura. Čtyřnohý se otočil a rafl chlapce do prstu. Silně jej stiskl mezi zuby a ošklivě ho vykrákal.
Alan zapištěl a zmáčel kocourovi chlupy čajem. Bernard, celou akci nevinně pozorujíc, nechápavě zavrtěl hlavou. Natáhnul ruce k panu Čtyřnohému. Kocour mu skočil do náruče, nemožně na Alana pohlížel a olizoval Bernardovi uši a krk na důkaz veliké lásky.
,,On tě zlobí, viď?" Promluvil důležitě ke kocourovi a nakrčil obočí.
,,Nežárlíš na toho kocoura, doufám?"
Alan vztekle hodil hadr na zem a setřel pár kapek smetany.
,,Ne," konstatoval suše a třel si bolavý palec o kotník druhé nohy. ,,Rozhodně bych nežárlil na pozici někoho, kdo má tak omezené možnosti."
,,On nemá omezené možnosti, je inteligentní, hravý, má na mě vždycky náladu, rád se mazlí a-…"
Alan Bernardův proslov přerušil v polovině. Nevěřícně se otočil a koukal.
,,Co si to řekl? Mazlí? On se mazlí s tebou?" Ukázal na Bernarda prstem a rozesmál se. ,,To je teda vtip, dyť ty ani nevíš co to je a jak to probíhá. A pan Čtyřnohý se s tebou nemazlí z lásky, ale proto, že za to dostane něco k žrádlu. Jen se na něj podívej, to tvoje "mazlení" mu přivodilo nejmíň čtyři kila nadváhy…"
Bernard se uraženě otočil k okýnku a něco důležitého kocourovi špital do ucha. Očividně pomlouvali Alana.
,,Víš, Bernarde," Alan se posadil naproti chlapci a míchal horký čaj. Velkoryse si nabídl obložený chlebíček z tácu na stole. Ukusoval papriku a sýr.
,,Zkoušel si to třeba někdy uplatňovat v praxi…?"
,,Co přesně máš na mysli?" Bernard na jeho hru přistoupil. Alan myslel, že bude poslán do háje, ale když viděl odezvu, dodal si odvahy. Něco se přeci jen rýsovalo…
,,No, to, co tě naučil ten preví- kocourek. Ano, nekoukej na mě tak… Ono to zní trošku divně, ale tak… když bys třeba měl objímat někoho… někoho, koho třeba vyloženě nesnášíš… No, jen si někoho takovýho představ!" V duchu přemýšleje nad svojí osobou, vzal si třetí chlebíček.
,,Objal bys ho třeba i s velkým sebezapřením, ale věděl bys, že ten dotyčný z toho bude mít radost…? A klidně bys přitom mohl myslet na to, že objímáš kocoura, víš? Udělal bys to?"
Bernard na něj chvíli koukal, jako by se z Alana měl každou chvíli vyklubat nosorožec. Nakláněl hlavu na stranu a očividně nechápal.
Alan si v duchu zoufal, jak někdo jako Bernard může studovat tolik škol, když má zabrzděné citové vnímání.
,,Myslíš to jako tak, že bych objal někoho, koho nesnáším a abych to udělal, tak bych myslel na kocoura?" Ujistil se opatrně, a když Alan horlivě přitakal, rvouc si pátý chlebíček do úst, dumal, kde mají telefonní seznam, aby nějak mile oznámil Alanově matce, že její syn je duševně chorý.
,,Co je to za blbost?" Našel ztracenou nit.
,,To není blbost! Zamysli se nad tím… Třeba existuje někdo, kdo potřebuje obejmout nebo… nebo tak."
,,Cizí lidi neobjímám," nakvasil Bernard. ,,A ti blízcí to nepotřebují."
,,Definuj mi slovo cizí," Alan ublíženě zjistil, že osmý chlebíček vypadá nádherně sexy, ale on už prostě nemůže.
,,Třeba… třeba já nevím…" Zamyslel se a roztržitě si pohrával s tubičkou od umělého sladidla.
,,A já jsem cizí nebo blízký?" Alan kormidloval otázky přesně tam, kam potřeboval. Míchal čaj a sledoval jeho plné rty.
,,Ty jsi Alan." Zamumlal Bernard. Jedním lokem dopil čaj a sladidlo položil na bezpečné místo v horní poličce, aby si ho pan Čtyřnohý neodnesl do pelíšku a vzteky nepozřel.
,,Jestli chceš jet, máš poslední minutu na to, aby ses oblékl."
Bernard nakročil k terase, aby zalil květiny.
,,Nemám peníze, nemůžu jít do města, když si nemůžu nic koupit."
Alan byl silně otrávený a to nejenom z Bernardových odpovědí.
,,Tak si prostě nic nekoupíš," byl s ním Bernard hned hotov.
Alan si unaveně prohrábnul rukou vlasy a mrzutě se houpal na židli.
,,Tak jo," brouknul. ,,Asi bych mohl s tebou jet, ale… žádné velké potěšení mi to teda nedělá!

*

Bernard zaparkoval v centru města.
,,Jdu si něco zařídit do práce, zdržím se tam asi dvě až tři hoďky."
Alan odtrhl oči od okýnka a pootevřel ústa.
,,Takže tady mám tři hodiny trčet?" Nafoukl se a dával mu všemožně najevo, že Bernard má jedinou kladnou věc, a tou jsou dobré snídaně.
,,Ne." Odvětil Bernard nechutně mile. ,,Ty si můžeš jít do města."
Alan užuž chtěl namítnout, že nemá ani cent, ale Bernard mu do ruky vrazil svoji zlatou kartu do obchodního centra se slovy, že je otcova, který je spolumajitel, a tak má jako jeho syn hodně velká privilegia. Jenomže tam nenakupuje, a pokud se otec dozví, že z jeho účtu nebyla za celé čtyři měsíce odebrána ani jedna ponožka, bude se tvářit mrzutě a přiveze panu Čtyřnohému kočičku, aby měli koťata, načež Bernard by se zbláznil, protože pan Čtyřnohý otravné kočičky nemá rád.
Alan zíral na Bernarda, v ruce roztřeseně držíc vstup do ráje. Ještě nikdy nebyl pořádně uvnitř, protože na to prostě neměl. Ale nebyl sám, pro nikoho to tam nebylo dostatečně levné, aby mohl odejít alespoň s dvěma kousky. Vyjímaje zazobané společnosti. Bylo to značkové nákupní centrum se vším luxusem a nejméně s devatenácti obchody plnými oblečení, nejnovější módy, restaurací a kaváren. I přes poměrně vysoké ceny, které jen vyzdvihovaly kvalitu, tu bylo věčně narváno. Lidé by zde vrazili i ten poslední halíř, jen aby si mohl říci, že nakoupili zrovna tady.
,,Fakt můžu?" Alan se nevěřícně k Bernardovi naklonil.
,,Ano," Ben doloval notebook ze zadní sedačky. ,,A když už tam budeš, stav se v řeznictví a kup tam kocourovi zadní hovězí…"
Alan horlivě přitakal. Viděl sám sebe na hoře oblečení, to zřejmě mohlo za zkratovou situaci, kdy využil natočení Bernardovy tváře a jemně jej políbil na líci. Koketně zamrkal řasami. ,,Děkuju!"
A v příští vteřině vyletěl z auta kosmickou rychlostí. Dřív než ho mohl Bernard za polibek vyrazit sám.
,,Nemáš zač," zamručel si mladík pro sebe a bříšky prstů se opatrně dotknul místa, kde se otiskly Alanovy rty…

*

Když se Alan vracel za slabé tři hodiny zpátky k autu, ověšený taškami a sladkým výrazem ve tváři, Bernard se právě vracel z práce. Trefili se přesně.
Ben se sklonil do auta a usazoval na zadním sedadle notebook a krabici papíru a smluv, které měl přepsat. Ledabyle vykoukl z okénka a šokem málem přepadl do auta… To nebylo možné!
,,Ahoj, Bene!" Alan se opřel o auto a zářil jako sluníčko.
Bernard se zmohl na několik písmenek. Trochu zbledl a hned zase zčervenal. Vylezl z auta, kam doopravdy přepadl a civěl na Alana a jeho… vlasy.
Byly fialové.
Bernard si protřel oči, zamrkal a cítil vzrušující mrazení až v prstech na nohou.
,,Copak je?" Zasmál se Alan jakoby nic a otevřel na druhé straně dveře. Několik tašek posadil na sedadlo a tu od řezníka s hovězím pro Čtyřnohého posunul blíž k Bernardovi.
,,Co… co to máš na hlavě?" Zmohl se Bernard vydechnout. Obešel auto a zastavil se těsně u chlapce.
Alanovi se uvnitř všechno sevřelo. Tohle bude zřejmě zlé… Co jiného by to také mohlo být? Nechal si napatlat vlasy Bernardovou nejoblíbenější barvou v několika odstínech. Od tmavě fialové po vínovou až na několika pramíncích do jiskřivé růžové. Vypadal fantasticky a musel se hlídat, protože kadeřník, jenž mu tohle nádheru vytvořil za poloviční cenu, byl Ital a navíc gay. Oba dva na sobě svoji sexuální orientaci zřejmě poznali nebo ji jinak vycítili a sympaticky si popovídali. Jussepe profesionál udělal zázrak.
,,Tobě se to nelíbí?" Alan si koketně natočil na špičku prstu pramínek nádherně vybarvených vlasů a sledoval Bernardův výraz.
,,Je to… je to takové… neobvyklé…" Bernard byl očividně natolik v šoku, že ze sebe nevymáčknul téměř nic.
,,Ty neumíš ocenit krásu," Alan sebevědomě pohodil vlasy a uraženě si vlezl do auta.
Bernard dlouho bručel. Po pár minutách ztěžka dosedl na místo řidiče a klíčky se trefil až na několikátý pokus.
Alan si opíral tvář o sklo a přemýšlel, kde sežene odbarvovač.
,,Alane?" Bernard se zatvářil mile. Chlapec se na něj podíval se smutkem v očích.
,,Je to… -není to špatné, docela ti to i sluší…" Usmál se rozpačitě a Alan v ten okamžik poznal, že to bylo snad poprvé, co Bernard nemyslel větu ironicky, ale skutečně upřímně…

*

Jeho nové vlasy vzbudily značné pozdvižení a ani on sám si na ně nemohl patřičně zvyknout. Matka přinesla oběd a málem jí při pohledu na syna spadly všechny kastroly na Bernardův perský koberec.
Alan se cítil výjimečně a odlišně, hřál jej fakt, že Bernardovi se ta barva líbí. To byl hlavní účel. Po obědě, když matka odešla, stál před zrcadlem, prohlížel se ve svých nově zakoupených věcích a myslel na to, co ještě všechno by měl udělat, aby si ho Bernard všiml.
Bernard se k němu zezadu připlížil s kusem brokolice v ruce. Sedl si na prádelní koš a pozorně sledoval chlapce.
,,Vypadáš jako obří borůvka nebo ostružina…"
,,Vážně?" Alan si potěšeně uhladil kolem boků oranžově zelené tričko s nádherným vzorem na zádech a pootočil na Bernarda hlavu. Měl slabě nalíčené oči, obkroužené tmavě fialovou tužkou na oči. Když smyslně zamrkal, Bernardovi zaskočil kus brokolice a začal se dusit.
,,Neříkal si, že to ovoce nemáš rád?" Zalapal Ben po dechu a zbytek brokolice vložil do tlamičky panu Čtyřnohému, který s ní odběhl do pelíšku, kde nad ní mrouskal.
Alan ladným krokem přistoupil před Bernarda blíž. Uchopil jej jemně za zápěstí a položil si jeho ruku do vlasů. Opojeně vnímal, jak se chlapcovy prsty opatrně probírají fialovou houštinou a hladí jej.
,,Člověk si zvykne na jakékoliv věci, jen aby něčeho dosáhl…" Zašeptal významně.
Bernard jej lehce vytahal za tmavě karmínový pramen.
,,Borůvko…" Špitl něžně a usmál se. Alan blaženě přešlápl z nohy na nohu a věděl, že ho pomalu ale jistě získává. Stačí málo, tu hranici musí nalomit…
,,Bene?" Opřel se bokem o prádelní koš. Hodlá se zeptat na nemožnou věc. Chtěl obejmout.
,,Ano?" Bernard nějak neodkázal odtrhnout ruku od jeho vlasů.
,,Já to… já bych chtěl -…"
Nestihl to dopovědět, protože někdo urputně zazvonil. Bernard odtrhl ruku od chlapce, snad si uvědomil, jak moc poslední dobou prozrazuje svoji náklonnost.
,,To bude Filip, ty klíče jsem mu pro jeho dobro zabavil a dám mu je až o víkendu. Alane, já totiž musím ještě do práce, přijdu až večer, ale Filip říkal, že tu s tebou moc rád bude, abys tady nebyl sám… Přišel jsem ti to vlastně říct…"
Prádelní koš zavrzal, Alan si ztrápeně povzdechl. Naštvaně se otočil k zrcadlu a jakoby nic si zapínal náramek.
Filipa měl strašně moc rád a bude šťastný, když si s ním bude moci popovídat, jenomže Bernard by mohl být u toho… Proč pořád mizí? Bere si tu práci schválně, aby s Alanem nemusel trávit ztracený čas? On přeci nemusí pracovat…
,,Borůvko, neurážej se!" Informoval ho Bernard jemně a Alan tentokrát neroztál ani pod něžným oslovením.
Sklonil hlavu a pohrával si se zapínáním složitého přívěsku.
Bernardovy ruce jej zezadu váhavě objaly kolem ramen. Alanovi se zastavilo srdce. Opatrně zvedl hlavu a v zrcadle viděl odraz, jenž ho úplně odzbrojil. Bernard mu z vlastní vůle snad nikdy nebyl takhle blízko. Opíral se o jeho ramena a tváří se otřel o jeho fialové vlasy.
,,Přijdu brzy," řekl a unaveně pohladil chlapce dlaní po rameni. ,,Budu tu potom celý večer s tebou. To ti musí stačit," lišácky se culil a neovladatelně mezi prsty škádlil pramínky Alanových vlasů.
,,Vážně?" Vydechl Alan.
,,Jdi raději otevřít Filipovi, nebo se tam prorve …"

 


Komentáře

1 Rikka Rikka | 27. ledna 2008 v 23:07 | Reagovat

19. kapitola?! to sem nepochcopila! ale je to skvely!!!!! Ben uz neni to drevo jako predtim!!!! x) Dalsi dil plosiiiim!

2 Paigik Paigik | 28. ledna 2008 v 1:24 | Reagovat

*totalní kolabs*

3 Sendy Sendy | Web | 28. ledna 2008 v 1:58 | Reagovat

:D no jo, aspoň naznak citu od polena

to potěší x)

i fakt že se boruwka projevila :D

4 Scarred Psyche Scarred Psyche | Web | 28. ledna 2008 v 3:47 | Reagovat

Sqveli Syhy :-)

Taky jsem nepochopila proc je to 19 kapitola ale nwd :-)

Jinak rychle dal zacina se to dobre vyvijet :-)

5 Verushka Verushka | 28. ledna 2008 v 8:34 | Reagovat

supéééér.. :)) :*

6 freeziki freeziki | 28. ledna 2008 v 11:41 | Reagovat

ááááááá...Borůůůvko..<333

Nejlepší bylo:" A já jsem cizí nebo blízký?" ...."Ty jsi Alan"..xDDDDD

Takže tenhle díl byl totálně upe nejvííííííc nejlepčíííííí...<3333 *skáče po střeše a vyřvává hymnu borůvek*..xDD

7 Psycho Candy Psycho Candy | E-mail | Web | 28. ledna 2008 v 12:51 | Reagovat

miluju bena!

miluju alana!

miluju povídku!

miluju syhy!

DÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁL

8 Quasha Quasha | Web | 28. ledna 2008 v 14:35 | Reagovat

aaaaa zááástaváááááá :-D

Dokonalost, konečně není Ben jak studený psí čumák xD....doufám, že další dílek bude taky tak brzo jako tenhle, protože už teď mám absťák xD

9 Harlushka Harlushka | 28. ledna 2008 v 15:28 | Reagovat

lidi 19 O_o vidím dobře O_o *JOKINGLY* to nevá du číst XD

10 caroll caroll | 28. ledna 2008 v 15:32 | Reagovat

Borůvko?juj miluju odedněška borůvky muck!ddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddáááááááááááááááááááálll-!

11 caroll caroll | 28. ledna 2008 v 15:32 | Reagovat

Borůvko?juj miluju odedněška borůvky muck!ddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddáááááááááááááááááááálll-!

12 Harlushka Harlushka | 28. ledna 2008 v 15:44 | Reagovat

Anketa : Hahá zrcadla vedoou xD

Povídka : áááw Filipéé di prýýč XD Bene nikam nechooď xD jakoo

Shy : dááál xD ať už je zase doma xD

13 Kajess Kajess | Web | 28. ledna 2008 v 15:58 | Reagovat

Poťouchlý výraz nějak nechce zmizet z mého ksichtu... :( To je špatný xDDD

Borůvky čtyřievr xDD

Miluju Myrtilleeeeeees <3

14 tersa tersa | Web | 28. ledna 2008 v 16:10 | Reagovat

chceš mě zabít chceš mě zabít chceš mě zabít...umírám

15 Megí Megí | E-mail | Web | 28. ledna 2008 v 16:38 | Reagovat

OMG..nedýchám! ♥

Ben se mi začíná konečně zamlouvat! ;))

A ta anketa...

Zrcadla, zrcadla!!!

Už jen ta představa mě zabíjí....áááááá! xD

16 Nette Nette | 28. ledna 2008 v 16:45 | Reagovat

huááá *slint*, asi se brzo přetransformuju v borůvku, véélikou, bože syhýýýý, kwáááása....rychle dááál, nebo se od toho compa neodlepim...I <3 Myrtillesssssssssssssssssssss *slint* xD

17 Cera Cera | Web | 28. ledna 2008 v 16:56 | Reagovat

Heh..mamka se mě zase ptá, proč se tak otupěle křením...heh O-o

Ale ono to nejde... Já se prostě musím usmívat..

Kdo by se neusmíval, vždyť Alanek s fialovými vlásky donutí k úsměvu každýho=D Ledový čumák Ben je toho důkazem=DDD

aaaa..mám chut na borůvky...

Alan forever...

with Ben together...

♥-♥

18 mykerina mykerina | 28. ledna 2008 v 17:37 | Reagovat

o jejejejjje...  BENEEEEEEEEEEEEEEEEEE...ty dravče lovče aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa... krasnyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy

19 Tanya Tanya | 28. ledna 2008 v 18:46 | Reagovat

uzasne opravdu sme unesena...a mimochodem dekuju za prani k narozkam bjouku :)

20 Teddy Teddy | Web | 28. ledna 2008 v 18:55 | Reagovat

Bože... Jdu si udělat noruvkovej čaj...

Sem uplně ohromená... Konečně tomu Benovi cvaklo!!! Doufám, že se dál nebude... Bát a že to nějak nezmrví!!! To už snad ani nemůže...

Konečně má Alánek fialkový vlásky!!! Jak já se na to těšila!!!

Teď bych typovala nějakou "hezkou" kapitolu xD

21 yellow_duck yellow_duck | Web | 28. ledna 2008 v 18:55 | Reagovat

Měla bych navšívit doktora, myslím, že budu mít něco se srdcem!! xD Nádhera...

22 aduska aduska | Web | 28. ledna 2008 v 19:11 | Reagovat

jů z Alánka je Borůvka :)

to je tak sladký Beník nám začíná roztávat :)

juj hlavně dál :) plsssss:)

23 Nicy Nicy | Web | 28. ledna 2008 v 19:25 | Reagovat

AAAAA fialováááááááááá!!!!! Na tenhle okamžik jsem čekala celou povídku... na Alanovy fialové vlasyyy....

24 Akkira Akkira | 28. ledna 2008 v 19:29 | Reagovat

hááá Benny navštívil tu terapii a ty ses o tom zapomněla zmínit,že jo??:D:D....nebyl v práci tři hodiny, ale na terapii:D...konečně se začíná projevovat kluk jeden ušatej:D...."Borůvko" jak já se na tohle oslovení těšila.....jinak opět *skáče po pokoji indiánský tanec a snaží se přivolat další díl..*:D:D

25 Iwon George'sSchwester xD [Gegen_Alles] Iwon George'sSchwester xD [Gegen_Alles] | Web | 28. ledna 2008 v 19:55 | Reagovat

jezinku to bolo take krasneeeeee....aa konecne mame boruvku xDD

no a bernard ma dostaaal :D:D konecne sa v nom objavuju city vooho..len aby to zas nepokazil xD jak on vje..:P xD

26 Cartney Cartney | E-mail | Web | 28. ledna 2008 v 20:31 | Reagovat

Alan si udělal radost a je úplně jedno, že jeho okolí málem kleplo z jeho fialových vlasů. No co, beztak toho Bernarda jednou získá. :)

27 tersa tersa | Web | 28. ledna 2008 v 21:21 | Reagovat

nedavam fakt :D chjo xD

28 mykerina mykerina | 28. ledna 2008 v 22:18 | Reagovat

SYHYNKO??? ŽE BY DNESKA?????, NEZLOBILA BYCH SE :-)

29 SaJuŠ SaJuŠ | Web | 28. ledna 2008 v 22:48 | Reagovat

OKAMŽITĚ DÁL

30 Tokiačka Tokiačka | 30. ledna 2008 v 13:46 | Reagovat

ddddááááááááááááááááááááááááááááááááállllllllllllll!

31 Harlushka Harlushka | 30. ledna 2008 v 19:43 | Reagovat

Prosím , prosím , prosím , prosím :)

32 carfee carfee | 30. ledna 2008 v 20:29 | Reagovat

Prosííííííííííííííííííííííííííím!Se rozbrečíííímmmmm!

33 Cartney Cartney | E-mail | Web | 1. února 2008 v 13:24 | Reagovat

Syhrael,

ale už by se opravdu na tomhle blogu dokonale vyjímal další díl.

34 Chris Chris | Web | 1. února 2008 v 21:21 | Reagovat

dokonalost,,,,, já nedáchám!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

35 Quiquilla Quiquilla | E-mail | Web | 15. března 2008 v 0:01 | Reagovat

Borůvka? To je sladké...=)

36 Dzesi3 Dzesi3 | E-mail | Web | 24. března 2008 v 18:44 | Reagovat

.<3 ! aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa  ! božinku ! toto je velmi dolezity diel ! nastal zvrat ! .<3.<3.<3.<3.<3.<3.<3.<3.<3.<3.<3.<3.<3.<3.<3.<3.<3.<3.<3

37 SuRoo SuRoo | 11. dubna 2008 v 22:57 | Reagovat

ach...asi si nechám taky obarvit vlasy na fialovo... :D

38 uNhApPiNeSs ^^ uNhApPiNeSs ^^ | Web | 27. října 2008 v 11:57 | Reagovat

Ach.. já umřuuu!!!! *in love*

39 kájuška_ kájuška_ | Web | 3. listopadu 2008 v 20:46 | Reagovat

umíráám!..

40 Deady Deady | Web | 23. prosince 2008 v 18:01 | Reagovat

at se přestane mrouskat xDDD

to nepřežiju..žeby žeby? xDDD uuuuž? xD

41 Nika Nika | 5. května 2009 v 19:58 | Reagovat

píp..píp..pííííííííííííííííí *nedýchá*

42 Ynne Ynne | 25. prosince 2010 v 19:22 | Reagovat

gosh

*dead*

w... wow...

...

...

yaaaaaaay! n_n

jen tak dál, no konečně, to je tak... romantický! a něžný! milujuu romantický a něžný věci...

43 Zuzana Zuzana | 18. listopadu 2011 v 15:42 | Reagovat

A konečne :D Borůvka nastupuje do tvrdého útoku... ááách to je úžasná kapitola.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama