Myrtilles - 22.kapitola

14. února 2008 v 17:39 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES
"♥" 22..kapitola


,,Alane, vstávej, už je jedenáct hodin…"
Bernard chodil po pokoji a rozhrnoval závěsy. Stíhal se při té činnosti i v klidu nasnídat.
,,Ještě chvilinku!" Zamručel Alan a zabořil hlavu do polštáře. Odkopal deku a dlouhé nohy položil přes celou postel.
,,Borůvko!" Bernard ukusoval bábovku a balil roztahané věci. Občas se sehnul do křesla k notebooku a něco tam dlouho psal.
,,Ne!" Zašveholil Alan a třikrát se rozverně převalil.
,,Až přijedeme domů, můžeš spát třeba celý týden, vůbec mi to vadit nebude, ale teď spěcháme…" Zkusil to Bernard v rámci možností mile.
,,Já nikam nespěchám," nadzvedl se Alan na loktech a mžoural k oknu. Vypadalo na slunný a teplý den. Tetelil se ven, sluníčko miloval.
,,Mám schůzku, potřebuji tam být přesně na oběd." Odpověděl Bernard a unaveně si sedl na kraj postele.
Alan se na něho pátravě zadíval.
Saša, to bude ta schůzka, nic jiného by se tak rychle nevylouplo… Bodla v něm zvědavost a… žárlivost? Proč hned budí všechny důsledky, proč jen tak jistě tuší, že Bernard není tak heterosexuální, jak o sobě tvrdí… proč má Alan dojem, že Saša s ním něco měl? Něco hodně důvěrného?
,,Hm," zahučel a nedobrovolně zapadl do koupelny. Bernard se za ním překvapeně díval - nač ta změna? Alan byl poslední dobou vyrovnaný, vtipný a temperamentní. Jako by teď ale viditelně zchřadl…
Když se ani po půl hodině chlapec neuráčil vyjít z koupelny, Ben na dveře lehce zaťukal bříškem prstu. Dostalo se mu chladné odpovědi, že už to je. Zámek cvakl a Alan se kolem Bernarda protáhl se skloněnou hlavou. Odstrčil ho stranou a mlčky si balil věci na obrovité posteli.
,,Děje se něco?" Znejistěl Bernard, zachovávajíce si kamennou unylost - nezáleží mu na Alanových pocitech…
Doopravdy?
,,Nic," hlesl chlapec a přehodil si kolem ramen svoji fialovou taštičku.
,,Vážně?" Povytáhl Ben obočí. Posbíral zbytek tašek, zaklapl notebook a stále si Alana starostlivě prohlížel.
Mlčky sešli po schodech dolů. Bernard se chvatně rozloučil s příbuznými s tím, že každému zavolá. Písknul na pana Čtyřnohého a kocour s ublíženým výrazem přiběhl. Otáčel se na Eduarda, který smutně seděl na posledním schodu a sklápěl uši.
Alan opatrně s jemným úsměvem převzal bábovku od Bernardovy tetky.
,,Ach, Bernarde, to zase bude strašný tyátr, aspoň čtrnáct dní, než zase zapomene!" Spráskla teta ruce a dívala se na Eduarda. Mňoukal a pan Čtyřnohý mu stejně zoufalým tónem odpovídal.
,,Přijedu co nejdřív," Bernard krátce mrknul na schlíplého kocoura.
,,To je strašný!" Pípnul Alan a dojatě sledoval tu lásku, co se utvořila mezi čtyřnohými.
,,To je strašný!" Přizvučila zpupně jedna z mnoha Bernardových tet a na Eduarda zadupala.
,,Kšic! Kočko jedna, dej s tím pokoj, já z tebe ty choutky vyženu… tady je takových koček a on se zakouká do kocoura, prasák jeden!" Popadla koště a chystala se na nebohého Eduarda rozběhnout.
,,Tetičko Ignác, nechejte ho být, ještě si něco uděláte…" Zašveholil Bernard se skrytým podtónem rozčilení a něžně stařence vyrval násadu od koštěte.
,,Dyť tady ani jedna kočka nemá koťata!" Zavřískala Ignác a pokřižovala se.
,,Je to neetické," dodala a pohlédla na Bernardovu maminku, co tomu vyjeveně přihlížela.
,,Nechám ho utratit!" Vítězoslavně mávla rukou. ,,Ani myši nechytá…"
,,Moderní kočky myši nechytají," řekla Benova maminka přísně. ,,Žádné utracení nebude."
Povzbudivě se usmála na Alana, který kulil oči v čiré hrůze a strachu. Dala si ruce v bok a nakročila před tetičku.
,,A navíc jeho rodokmen sahá až do třináctého století, tedy dál než náš rodinný!"
Ignác se nenechala zahanbit. Napodobila její postoj a dupla krátkou nožkou.
,,Náhodou, co nějaká kočka... Bernard a Norbert jsou posledními potomky linie Wittelsba-…"
Ingrid ji nenechala domluvit. Ještě než však své o čtyřicet let starší tetičce mohla říct, že si radši kocoura vezme domů, Bernard pohlédl na sklíčeného Alana, kterému ta láska kocourů přišla jako dílo hodné Shakespeara a pomalu z toho začínal blednout. Bernard by udělal cokoliv, aby viděl jeho úsměv, i když si to nechtěl usilovně připustit.
,,Ne, toho kocoura si vezme Alan nebo já. Když chce být se Čtyřnohým, nevidím důvod, proč bychom mu to zakazovali. I mně to pokaždé vadí, když je od sebe násilím trháme. Tetičko, ty jsi přeci vystudovaná humanistka, tak si to uvědom a dovol tomu tvorečkovi prožívat radost," švitořil a Eduarda narval Alanovi do náruče. Sám popadl pana Čtyřnohého a kupu tašek. Políbil obě ženy na tvář a než se kdokoliv stačil vzpamatovat, on i Alan se již nacházeli v autě a spěšně odjížděli.
,,Ingrid…" Zalapala tetička po dechu, když se vzpamatovala. ,,On mi odvezl Edíka!" Zalkala a málem se dala do pláče. ,,Mého miláčka, moje zlatíčko!"
Ingrid dusila smích do rukávů, její syn opět zabodoval.
,,Víš co? Mám chvíli času, když se rychle ustrojíš, vezmeme tě s Janou do města a vybereš si tam kocourka, co ti bude myšky chytat a s kočičkami bude mít lepší vztahy. Eduard bude šťastný…"
Teta se usmála jako dítě a skoro to vypadalo, jako by si poskočila. Našla ztracenou ráznost a odplivla si na znamení, že toto představení mělo pořádné grády.
,,Teda Ingrid, řeknu ti ale, že kdybych nevěděla, kolik náš Ben už měl v životě děvčat, myslela bych si, že to táhne s tím… Alanem? Ano, Alanem… všimla sis, jak po sobě koukali a byli i v jednom pokoji!"
,,Ano," usmála se Bernardova maminka.
,,Všimla jsem si toho, myslím, že se to nedalo přehlédnout…"

*

Alan opatrně položil Eduarda na křeslo v obývacím pokoji a klekl si na koberec. Tašky ledabyle položil vedle stolečku a s vykulenýma očima zíral, jak se zpoza rohu vynořil pan Čtyřnohý. Čtyřikrát zamňoukal a hupsl na polštářek vedle Edy. Láskyplně mu olizoval uši a ovíjel se mu ocasem kolem čumáčku. Sršelo z něj štěstí, uklidňoval svého druha, který se v novém prostředí cítil poněkud nesvůj.
,,Eduarde, tady platí režim, žádné myši se tu nechytají, na procházky se chodí po snídani, obědě a večeři, každý měsíc ke kadeřníkovi na zastřižení drápků a chloupků. Podle potřeby na masáže a do kočičího centra. Další program je již na tobě…" Zahulákal rozverně Bernard z předsíně. Za chvíli se objevil ve dveřích a pobaveně se usmíval.
,,To je fajn, že jsou spolu," usmál se Alan spokojeně. ,,A vůbec si mi neřekl, že jsi hrabě!" Dychtivě vykulil oči.
Bernard se k němu sehnul a chytil jej za rameno. Pomohl mu vstát se slovy, že kocouři potřebují chvíli pro sebe a jeho rodokmen proberou až později.
,,Já se na ně chci dívat," otáčel se Alan k pohovce, na které se děly doopravdy zajímavé věci.
,,Jsi nadržený, Alane, měl bys to rozchodit," konstatoval Bernard s ohrnutým horním rtem, aby dal dostatečně najevo, že za tuhle vlastnost by se měly trhat ruce i nohy.
,,Jen trošičku," zahihňal se Alan a Bernard si oddychl, že z chlapce částečně opadla ranní nálada. Jenže se opět vrátila v ještě větší míře, když zavedl hovor na to, že musí na schůzku a přijde až večer.
,,Kam vůbec jdeš?" Zeptal se Alan tiše a sedl si na křeslo v ložnici. Pozoroval, jak se Bernard obléká.
,,Na schůzku."
,,S kým?"
,,Alane…" Povzdechl si Bernard.
,,Promiň," Alan se cítil trapně, ale nemohl si pomoci. Bylo to silnější než on. Něco neblahého tušil. Strašně ho to sžíralo… Potřeboval vědět pravdu.
Bernard pobíhal bytem a čišela za ním neodolatelná vůně kolínské. Alan si v duchu uvědomoval, že tuto vůni zatím u něj cítil jen při zvláštních a významných událostech.
,,Tak já půjdu," Ben si přehodil přes ramena dlouhý tmavý kabát. Ignoroval zvuky vycházející z obývacího pokoje, které značily, že kocouři právě sledují neslušné kanály v televizi nebo pořádají soukromý večírek první třídy i se striptérkou a disco koulí.
,,Jasně," procedil Alan mezi zuby a hodlal zmizet do kuchyně, aby svůj stres a rozladěnost zahnal pořádným náletem na ledničku.
,,Alane," oslovil ho Ben tiše a jednou rukou jej objal kolem boků, aby mu zabránil tak rychle zmizet.
,, Co je?" Neroztál Alan.
Bernard měl kolem sebe spoustu rozpaků, chtěl zřejmě něco říct, něco důvěrného... třeba jej krátce políbit na tvář a pošeptat mu, že se vrátí brzy a budou spolu, jenomže to nedokázal udělat. Čekal náznak, odezvu, ale Alanovy oči teď byly podivně chladné, jako z ocele. Cítily se podvedené.
,,Nic!" Stáhl dlaň zpět a rozpačitě za sebou bouchnul dveřmi.

*

,,Filipe!" Zavřískal Alan do telefonu a přisedl Eduardovi ocas, jak sebou praštil vztekle na pohovku.
,,Alane!" Odvětil Filip radostně. ,,Jsem rád, že voláš!"
,,Úvodní ceremonie vynecháme… Proč si mi neřekl, že Bernard měl něco se Sašou? A proč si mi taky neřekl, že Bernard je vlastně hrabě a pochází z linie hrozně vzácné šlechty, takže bude muset zplodit potomka?" Zaječel Alan a usilovně si mnul čelo.
Filip na druhé straně zahýkal smíchy. Alan se málem pustil do usedavého pláče a vzlyků, že svět je strašně nespravedlivý.
,,Alane, ty jsi ťuňta, Bernard potomka zplodit nemusí, jelikož a protože se o tom pohádal s babičkou, která pořád takové ty staré zásady dodržuje. Řekl jí, že k tomu mají Norberta, který svojí neřízenou duševní morálkou udělá klidně dětí deset i za něho a tudíž po meči nevymřou. Chápeš? A nevěděl jsem, že to nevíš… Bernard ti to neřekl?"
Filip na druhé straně telefonního spojení si nakreslil na čelo kolečko a láskyplně pocuchal vlásky Madlence, co mu seděla na klíně a dožadovala se zabaveného kladívka, aby mohla alespoň 'rozmlátit Alanův hlas, když ne Alana celého'.
,,Ne!" hlesl Alan a nevěděl, co si o tom má myslet.
,,To nevadí, on to nikde neříká…" Zabroukal Filip doufaje, že se nepříjemnému téma - Saša - vyhne. Bohužel, Alan byl jako zapálený. Zeptal se a vyžadoval odpověď.
Filip si nebyl jist, co všechno může prozradit a co ne, Bernard mu zakázal o tom s kýmkoliv mluvit, jenomže Filip… S čistým svědomím, že Alan Bernarda stejně brzy 'dostane', se napil kávy, vrátil Madlence kladívko a jal se vysvětlovat.
,,Víš, ono je to trošku komplikované, jak ses to vůbec dozvěděl?"
,,To je jedno, jak to vím nebo nevím, chci slyšet, co mezi nimi bylo je či není!" Zakvílel Alan.
,,Dobře, Alane… No, vlastně Saša… Jejich vztah byl velmi podobný vztahu, jaký teď k sobě s Bernardem máš ty… Tedy Saša se do něj úplně zbláznil a prostě… Ben mu nedal šanci, no. A tak teď ze Saši je to, co je…" Zabučel Filip a věděl, že tím Alanovi zřejmě zasadil dost podpásovku. Vlastně mu naznačil, že dopadne jako Saša.
,,Děláš si legraci?" Zahučel Alan a nervózně podrbal pana Čtyřnohého pod bradou.
,,Nedělám, Ali, musíš to brát sportovně… Všichni jsme ti říkali, jaký Bernard je, já jsem tě před ním varoval. On o vztahy nestojí, ne o ty vážné. Samozřejmě ti nikdo nebrání to zkusit, ale obávám se, že to bude bezvýchodné… Saša normálně studoval a najednou do těch problémů spadl. Asi natruc, Bernard měl strašné výčitky později a snažil se mu pomoci. Jenže Saša nechtěl pomoc, on chtěl jenom jeho. Poznal, že to není možné, tak už neměl žádný cíl. Tak se prostě živí tím, že se prodává na sex. A chtěl do toho stáhnout i tebe, Alane, on vůbec není tak v pohodě, jak sis myslel… Myslím, že ho dost ničí, že jsi Benovi dost blízký, tak tě do toho hodlal zatáhnout taky a co nejvíc. Měl si být jako taková pomsta… Víš? To si myslím já."
Alan se ještě chvíli bezúspěšně plácal v udržení konverzace, ale nešlo to. Chvatně se s Filipem rozloučil a zavěsil. Nezvedl telefon, když znovu zvonil. Neměl náladu. Co jiného mu Filip může poradit, než že se s tím musí smířit, nechat Bernarda Bernardem a najít si jiný střed zájmu? Filip to nechápal. Nebo spíš chápal a moc dobře, jen neuměl pomoci.

*

Jenom tak lehce se osprchoval, srovnal perfektně všechny šampóny do řady podle barev. Kocourům udělal večeři, tuňáka s rýží. Vrhli se na to a Alan jim musel celkem třikrát přidat, než se odvalili do pelíšku.
Ručičky hodin se posunuly na jedenáctou večerní a Bernard stále nešel. Alan si stoupl k oknu a shlížel dolů na ozářenou ulici. Bylo mu smutno, připadal si tuze osamělý. Alex byla se Samuelem na večírku její kamarádky, matka měla sabat - tedy setkání s přítelkyněmi, Bernard si někde tvrdnul se Sašou. Alan nikoho neměl a nikdo o něj nestál. Alespoň tak se cítil. Seděl nečinně na parapetu a litoval se. Ani nepostřehl Benův tichý příchod. Až když klaply dveře do ložnice, otočil se.
,,Ahoj," pozdravil Bernarda stroze.
,,Čau," mávnul Bernard rukou a přehodil kabát přes křeslo. Bosý našlapoval po vrzajících parketách a odhazoval ze sebe oblečení.
,,Tak jak ses měl?" Odlepil se chlapec nenucen od okna a volně k mladíkovi kráčel.
,,Jo, fajn," hlesl Bernard a z jeho tónu bylo poznat, že má po náladě a snad i trochu zuří.
Alan ho tiše pozoroval. Pečlivě. Jak nejlépe dokázal… jeho hnědým smutným očím neunikly tak vše říkající detaily…
,,Co to bylo za schůzku, že sis tam musel svlíkat kalhoty?" Zúžily se jeho zorničky do tenkých škvírek na lem trička, jenž byl nepořádně jedním cípem skřípnutý za okrajem pásku.
,,A předpokládám, že ty fleky na krku jsou alergie na jahodou zmrzlinu, nemám pravdu?"
,,Naprostou!" Ušklíbl se Bernard unaveně a v klidu si přetáhl tričko přes hlavu. S Alanem jeho nahá hruď tak zacloumala, že usilovně zaťal ruce v pěst. Na jemných rýžkách svalů se sem tam rýsovaly drobné škrábance. Od nehtů, pozůstatek tvrdého sexu. Tak to viděl Alan a všechny útroby se mu obrátily naruby. Couvnul o tři kroky a zrychleně dýchal.
,,Byl jsem na schůzce s jedním dodavatelem zboží…" Povytáhl Bernard obočí a v klidu odešel do kuchyně. Nalil si sklenici mléka a sedl si k oknu.
Alan se zlomeně složil na pohovku. Měl ho v tu chvíli po krk. A nikde nebyla naděje. Utekla.
,,Alane?" Ozval se zčistajasna záblesk jakési naděje.
Chlapec neodpověděl. Nevnímal vystrašený tón Bernardova hlasu, v klidu se protáhl a se zíváním se zeptal, o co běží.
Bernard vyletěl z kuchyně jako živá střela. Bez vysvětlování popadl chlapce za ramena a strhl jej na zem. Alan se lekl a zapištěl, ta agrese jej vystrašila, ovšem následovalo zatáhnutí na kraj ložnice k šatně.
Alan se dezorientovaně bránil a zavrtával se patami o koberce. Cítil pevný stisk Benových paží a bolelo jej to.
,,Bernarde, co to děláš?" Zakoktal, když se ocitl uprostřed šatny na zemi a obklopený z obou stran tričky a džínsy.
,,Buď zticha a opovaž se ceknout!" Syknul Bernard a zamykal skříň.
Alan zoufale sjel nehty po dřevě, tolik se bál tmy a stísněného pocitu, nechápal.
Bernard se opřel o skříň.
,,Tvůj otec… Zaparkoval dole před vchodem a jde nahoru… A není sám…"




 


Komentáře

1 mykerina mykerina | 14. února 2008 v 17:40 | Reagovat

doufám že sem prvníííííííííí.....wooow.... syhynko..s.em ráda že si z5..

2 Kajess Kajess | Web | 14. února 2008 v 18:01 | Reagovat

=-O pomoc =-O nevěřila jsem, že se to tu ještě tenhle týden objeví =-O jdu tě uctívat, Syhy ;-)

3 Caty Caty | 14. února 2008 v 18:09 | Reagovat

nééé jeho fotr ne x(

4 yellow_duck yellow_duck | Web | 14. února 2008 v 18:14 | Reagovat

Óóó nééé, už ne Alanův táta!!! Achjooo...

Ale jinak je to nádhera, jako vždy.. xDD

Red_bubble mi přislíbila koupi černofialového homosexuálího kocoura.. Whooohooo... xDD

// A proč si mi taky neřekl, že Bernard je vlastně hrabě a pochází z linie hrozně vzácné šlechty, takže bude muset zplodit potomka? // lol.. xDD

5 SaJuŠ SaJuŠ | Web | 14. února 2008 v 18:22 | Reagovat

nedýchám...normálně mě to naštvalo...Ben spal se Sašou?o_O Jestli jo... t-tak normálně si du zahrát na emo x((x'(

6 Verushka Verushka | 14. února 2008 v 18:23 | Reagovat

jehé myrtilles je tu tak du cist :)

7 Sendy Sendy | Web | 14. února 2008 v 18:26 | Reagovat

x) moc hezkej díl

chudák Alan ve skříni

8 Verushka Verushka | 14. února 2008 v 18:39 | Reagovat

no tak etli ho jeho fotr zase odveze tak uz se nastvu a budu nastvana :D

9 caroll caroll | Web | 14. února 2008 v 18:50 | Reagovat

syhynko t nám dáváš to se zas nebudu mohla dočkat dalšího dílku!:D

10 Heky Heky | E-mail | 14. února 2008 v 19:07 | Reagovat

Huráááááááááá!! Konečně další díl, pán Bůh ti to Syhy vrátí na dětech :-)

11 Wendetta Wendetta | 14. února 2008 v 19:14 | Reagovat

woooow..... tak to je krutý.... já jsem tak nadšená, že je tu další díl =)

12 leny leny | Web | 14. února 2008 v 19:17 | Reagovat

ach ne ! hey to je napínavý jak kšandy ! další dílek by bodnul xD třeba ještě dneska xD co říkáš Syhy ? xD

13 Liquid Skin Liquid Skin | E-mail | Web | 14. února 2008 v 19:20 | Reagovat

Ježiši právě sem dočetla všecky díly...šmarjááá rychle dál!! To je napínavý jak kšandy!! =D Ale ten Edík a pan Čtyřnohý..mazec....a s tim tátou...ježiši dáál!!! =D

14 loleček-žužu loleček-žužu | Web | 14. února 2008 v 19:21 | Reagovat

áááá...mazečkoidní...chudáček Alan <3

15 Paigik Paigik | 14. února 2008 v 19:23 | Reagovat

Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa

Došli mi ajhi ty slova od ted se budu vyjadřovat jen citoslovci než bude další díl...

16 leny leny | Web | 14. února 2008 v 19:28 | Reagovat

A proč si mi taky neřekl, že Bernard je vlastně hrabě a pochází z linie hrozně vzácné šlechty, takže bude muset zplodit potomka ? //// když to zvládnul Schwarzeneger tak proč ne Alan ? xDxD

17 freeziki freeziki | 14. února 2008 v 20:05 | Reagovat

*mrk,mrk,mrk,mrk* cože co..!?O_o

Alánku chudinko naše fialová..:''(

Bene,ty seš takovej hovád,,chjo,,kdy dostaneš rozum,by mě fakt zajímalo..//_//

A jako vubec..fotr..!? tyyyyjo..to bude ještě zajímavý..

18 Wejů Wejů | 14. února 2008 v 20:06 | Reagovat

Syhrael.. Seš Bůh a já tě zbožňuju xD

19 delfín delfín | 14. února 2008 v 20:53 | Reagovat

wow, moc se těšim an další dílek :-)

20 Aidika Aidika | Web | 14. února 2008 v 20:54 | Reagovat

nie nie nie otec nie!!!!

21 Rikka Rikka | 14. února 2008 v 20:55 | Reagovat

*stoji na kolenou a klani se pred kompem* dekuju, ze jsem se nakonec dockala!!!!! doufam, ze dalsi dil bude co nejdriv!!!

22 Iwon George'sSchwester xD [Gegen_Alles] Iwon George'sSchwester xD [Gegen_Alles] | Web | 14. února 2008 v 21:06 | Reagovat

oooou..ja sa bojiiim ..velmi...o alankaa!! :// *kuse si nechty* xDD

23 Tanya Tanya | 14. února 2008 v 21:44 | Reagovat

nemam rada alanova otce..a proboha ani nechci vedet co kde bernard delal...copak to nevidi jak moc ho alan potrebuje a jak potrebuje on jeho? zblaznim s ez nich...

24 Janik Janik | E-mail | Web | 14. února 2008 v 21:54 | Reagovat

Bože, já bych se zbláznila...strach z otce a určitě bych si vzpoměla na kruh, jak tu první holku, co umřela po shlédutí té kazety našli ve skříni a asi bych uřela hrůzou!  Ale teď budu umírat hrůzou, za jak dlouho přibude další díl... prosím, nemuč nás dlouho O:-)

25 Chris Chris | Web | 15. února 2008 v 0:54 | Reagovat

dokonalost.............. bože,se celá třesu.... jak mám strach z dalšího dílu a přitom se na něj nesmírně těšíííííííííííím!!!!!!!!

26 Heky Heky | E-mail | 15. února 2008 v 6:16 | Reagovat

Je ovšem otázkou jak se Alanův otec dozvěděl že je jeho syn u Bena a kde Ben bydlí, že by byl Saša tolik ukecanej?

27 aduska aduska | Web | 15. února 2008 v 7:23 | Reagovat

jestli něco udělají Benovi tak to nepřežiju!

proč mu nemůže dát pokoj? chuďátko malinkatý :(

28 Quasha Quasha | 15. února 2008 v 9:32 | Reagovat

ty kráááso..tak žto je síla...boim boim.....bylo by dobre aby je nenašel a oni by mohli v tý skříni zůstat a něco by se tam mohlo odehrát xD....sem blbá tak ale co už :-D...Saša ten sviňák za to určo může...nemám ho ráda:-D

29 Wejů Wejů | 15. února 2008 v 11:13 | Reagovat

Jestli s Benem chrápal Saša,tak ho rozsekám..na kousky!

xD

30 bejik bejik | Web | 15. února 2008 v 13:24 | Reagovat

Bože... zas ten jeho fotr... to si nedá pokoj??? O_o

31 Scarred Psyche Scarred Psyche | Web | 15. února 2008 v 14:25 | Reagovat

O já umřu rychle dál prosím

32 Psycho Candy Psycho Candy | E-mail | Web | 15. února 2008 v 15:47 | Reagovat

ooooooooooo

konečně, snad čekání tentokrát nebude trwat tak dlouho xP

..twe, Alanův otec mě sere..že by je zase sledoval?

O_o....

twe jinak z kocourů nemůžu xD

..x) <3

33 sisa sisa | 15. února 2008 v 16:42 | Reagovat

no wááááááááááááááw uz som sa nemohla dočkat....ako vzdy naprosto uzasneee

34 Scarred Psyche Scarred Psyche | Web | 15. února 2008 v 17:46 | Reagovat

Bestak Aliho prásknul Sašal protože žárlí jak svině za to,že Bernard má u sebe Alana a ne jeho .......

Šmejd jeden zasranej .................

Rychle dál prosím Tě

35 Kačenka Kačenka | 15. února 2008 v 18:20 | Reagovat

prosím ve které kapitole v Prázdninách nad kočku je popsaný jak se Ben a Alan seznámili:))

36 Cera Cera | Web | 15. února 2008 v 19:31 | Reagovat

Pomocccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccc!!!!!!! Nesmí ho odvést ne!!! A zároveň tam v té skříni Alan nesmí zůstat dlouho!!! Bene, držím ti palečky...

37 Cartney Cartney | E-mail | Web | 15. února 2008 v 19:56 | Reagovat

Jak se nám tahle povídka krásně krystalizuje. No, s tím Sašou to bude ještě asi zajímávé, ale stejně jsem si jej dost oblíbila a Alanův Otec ještě asi naděla hodně škod.

38 Kačenka Kačenka | 15. února 2008 v 20:26 | Reagovat

prosím ve které kapitole v Prázdninách nad kočku je popsaný jak se Ben a Alan seznámili:)

39 BAARRCCAA BAARRCCAA | Web | 15. února 2008 v 20:41 | Reagovat

Kačenka: Mein Gott. Ani se nedivim, že nikdo se neměl k odpovědi... :))

V ŽÁDNÉ ;) !

40 Quiquilla Quiquilla | E-mail | Web | 15. března 2008 v 1:37 | Reagovat

Já už to chtěla vypnout a ty to zas tak ukončíš, že prostě nemůžu...:)

41 Dzesi3 Dzesi3 | E-mail | Web | 24. března 2008 v 20:04 | Reagovat

ou ! božeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee ! nie nie nie !! :(

42 SuRoo SuRoo | 12. dubna 2008 v 21:52 | Reagovat

NE! Chudáček Alan! Syhy ty mě chceš asi umučit, co??!

43 kájuška_ kájuška_ | Web | 4. listopadu 2008 v 21:12 | Reagovat

at hO nenajdoů!!!:(

44 Deady Deady | Web | 23. prosince 2008 v 20:33 | Reagovat

ježiš! ne! oh, bože! ne!

45 Ynne Ynne | 25. prosince 2010 v 21:50 | Reagovat

JÁ SE BOJIM

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama