Myrtilles 23.kapitola

15. února 2008 v 21:43 | Syhrael |  ○○○ MYRTILLES


"♥" 23.kapitola

Alan si musel přitisknout dlaň na ústa, aby nevykřikl. Naplnilo se to, čeho se nejvíc obával… Otec sehnal papír na svěření do péče. Nelegálně, to nikoho nezajímá. Alan s ním bude muset odjet, nastane čiré peklo… Život plný hrůzy a utrpení…
Schoulil se úplně v koutku a byl tichý jako myška. Několik mezírek mezi rámem skříně a dveřmi, mu poskytlo milimetrový výhled na zamčené dveře. Mnul si bolestivé modřiny na zápěstí od Bernardových tvrdých dlaní. Alan měl velmi jemný fundament, stačilo do něj strčit prstíkem a už měl na tom místě parádní modrý flek. Oslovení Borůvka zřejmě nedostal jenom díky fialovým vlasům.
Slyšel Bernardovy hlasité kroky a bouchání dveří. Domyslel si, že uklízí všechno, co nějak souvisí s tím, že tu pobývá někdo "celostátně hledaný".
Když se po několika nicotných minutách ozvalo drčivé zvonění, Alan pevně zavřel oči a přitiskl k sobě Bernardovo černé tričko. Vonělo, tak krásně vonělo… Chlapec do něj mírnil třes svých rukou a zrychlené bušení srdce. Nenadálé ticho, jež nastalo po ohlášení nezvaných hostů, jej deprimovalo.
Bernard si byl jist, že pokud otevře dveře a tam spatří Alanova otce, nenajde v sobě ani špetku svého dobrého vychování a toho muže srazí ze schodů. Byl pevně odhodlaný všechny starosti tím zahrnout. Doopravdy nečekal, že tyran se pokusí přijít do jeho domu.
Pootevřel na malou škvíru. Tma z chodby a mnoho vlezlých očí se dralo dovnitř.
,,Dobrý den, Vy jste prosím Bernard Wittelsbach?"
,,Ano jsem, co pro vás mohu udělat?" Pokusil se o mdlý úsměv a tvářil se rozespale. Žena v blonďatém drdolu a brýlích, které skrývaly nemožně přísný pohled, se značně rozladěně ušklíbla.
,,Báječné… Dostali jsme informace, že u vás bydlí též jistý Alan Gałczyński. Tento chlapec je na útěku z domova." Odmlčela se madam a desky s hromadou zákonů si přitiskla na prsa. Bernard se podrbal za uchem a nechápavě na tu ženu civěl.
,,Prosím?!"
Jeho hnědé tázavé oči se přesunuly na dva muže v černém obleku a podivně zkrouceného Alanova otce, jenž očividně hrál ohromné divadlo. Tiskl si k ústům kapesník a čekal na co nejlepší tah.
,,Promiňte, měla jsem se nejprve představit… Ale jsme velmi rozrušení, už několik dní jej hledáme… Jmenuji se Josefína Auderska. Jsem sociální pracovnice v odboru problematiky mládeže. Zde je moje osvědčení," přistrčila Bernardovi pod nos lejstro.
Bernard nad tím povytáhl ledově obočí. Bylo mu jasné, jakou špinavou hru hrají. Potřebují se dostat dovnitř a Alana násilím odvézt. To 'osvědčení' bylo falešné, stačil mu letmý pohled. A ženino vystupování pořádná komedie. Neuměla svoji roli.
,,Hm," zabručel jak nejzdvořileji dokázal. ,,A co pro vás mohu udělat já?"
Alanův otec postoupil o dva kroky blíž a opřel se dlaní o dveře. Vodově chladné modré oči se propletly s hnědou čokoládou a neurvale ji zchladily o dva tóny.
,,Chci svého syna a vy mi v tom nezabráníte! Vím, že je u vás, mám své tipy…" Ušklíbl se a glanc se ztratil.
Bernard odolal nutkání jej silně udeřit. Otevřel dveře na šíři ramen a nenuceně se odlepil od zdi.
,,Račte," procedil mezi zuby. ,,Nikdo takový zde není!"
Žena vkročila do předsíně a pátravě se rozhlédla. Otočila se a rozrušením, že svoji věc dotáhla kam potřebovala, kývla na dva silné muže.
,,Prohledejte místnosti a pozor, ať chlapce nevystrašíte…" Usmála se a chtěla, aby to působilo něžně. Bernard v klidu přešel do obývacího pokoje. Sedl si do křesla, zapálil si doutník a do náruče vzal Eduarda, jenž se tvářil vystrašeně. Pan Čtyřnohý chodil za zrzavým mužem a mrouskal.
Alanův otec si stoupl vedle křesla a stále vzdychal, jak moc se trápí.
,,Smím se posadit, prosím? Mám špatné srdce…" Otřel si kapesníkem čelo.
,,Můžete," dovolil Bernard laskavě a popel z doutníku čistě omylem sklepal na jeho polobotku. Lhal by, kdyby tvrdil, že není uvnitř rozrušený, ale byl dobrý herec. Smířeně a napůl pobaveně sledoval, jak zrzavý i tmavovlasý muž procházejí od kuchyně po koupelnu a bezvýsledně hledají jediný důkaz.
,,Slečno, budu požadovat odškodnění za rušení nočního klidu," vtipkoval a přineslo to své ovoce, protože blonďatá Josefína na okamžik zapomněla, že je tu z naprosto jiného důvodu než aby s ním flirtovala. Koketně se zaculila a Alanův otec ji sjel přísným pohledem. Zakašlal a Bernard si v duchu dal dvě a dvě k sobě. Ti dva to spolu táhli…
Zrzavý otevřel dveře do ložnice a rozsvítil.
,,Dáte si kávu?" Otázal se Bernard slečny a svůdně si olíznul rty.
,,Já raději silnější věci," polkla Josefína a deskami sjela po svých prsou, takže živůtek jí odhalil smyslnou čárku ve výstřihu.
,,Pokud máte ráda silné věci, slečno, mohl bych vás někdy vzít na silnou projížďku mým terénním vozem po čtyři sta padesáti hektarech mých polí a lesů s výhledem na lanové středisko, jež jistou shodou náhod též patří mé maličkosti," zazpíval Bernard s výslovností šlechtice a Josefína započala omdlévat a ovívat se deskami. Otevřela trochu ústa, jenomže Alanův otec se spěšně zvedl. Brunátný v obličeji sykl, že to stačí.
Zrzek, jenž užuž natahoval ruce po skříni, se zasekl uprostřed pohybu a díval se do obývacího pokoje.
,,Zde chlapec není, očividně," kývla Josefína hlavou. Muž zhasl a zabouchl ložnicové dveře.
Bernard se zvedl z pohovky a Josefína sklopila plaše pohled.
,,Omlouváme se…-" Chtěla o překot vysvětlovat, ale otec ji silně stiskl v podpaží a krátkým zamručením zahučel jakousi omluvnou frázi.
Bernard se snažil o humor a klid. Taktně a rázně je vyprovodil na chodbu. Zamknul na tři západy.
Opřel se rozpáleným čelem o dveře a zrychleně dýchal. Naslouchal dupání jejich krůčků po schodech a hlasité hádce.
Cítil, jak se mu pan Čtyřnohý a Eduard otírají ocasy o nohavice. Unaveně je překročil a silou vůle se došoural k oknu. Když z něj vyhlédl, auto tam již nestálo. Vypil dvě sklenice vody a jednu si vylil na rozpálené tváře. Byl malátný a bolelo jej celé tělo vyčerpáním. Takový kousek, taková vteřina… samé kdyby.
Doběhl ke skříni a klekl si před ni. Rozechvěle ji otevřel a zašmátral rukama dovnitř.
,,Bene?" Pípnul Alan a sám si jeho dlaně navedl na boky. Během vteřiny se z tmavé hory oblečení a strachu ocitl v jeho příjemně teplé náruči a ten pocit ho ochromil. Téměř přestal dýchat a nahlas vzlykal. Tak šílený měl strach, když věděl, že nebezpečí stojí pár kroků před ním.
,,Už je to dobré, Alane, nebreč… jsou pryč…" Zašeptal Bernard do jeho fialových vlasů a uvědomoval si, že se mu poddává, ten dojem vyhledává, něžnost a touhu jej uklidnit… Nikdy to nepoznal a chtěl víc.
,,To by-lo straš-né!" Špitl Alan a ještě usilovněji ho objal hubenýma rukama kolem krku.
,,Slyšel jsem tátu, jak mluví…-"
Posedlý hrůzou civěl před sebe a třásl se.
,,Uklidni se, Alane…" Broukal Bernard útěšně a něžně ho k sobě přivinul. Měl za to, že musí udělat maximum, aby se chlapec přestal bát. Jeho srdce tlouklo tak hlasitě, že bylo pouhým uchem dobře slyšitelné.
,,To nejde…" Zakoktal Alan. Potřeboval bonbón. Sladký. Cumlat.
,,Potřebuji-…" Chtěl doříct, že potřebuje sladkost nebo na lžíci slanou vodu, jenomže Ben mu tiše skočil do řeči.
,,…spoustu lásky?" Pousmál se, a když na okamžik zavládlo relativní ticho, zavřel oči a poslepu přitiskl ústa Alanovi na krk.
Alan ztuhnul a jeho ruce zdřevěněly. Jediné, co si v té chvíli dokázal uvědomit, byly Bernardovy horké rty, jež zkoumaly pokožku pod jeho krkem. Opatrně po ní přejížděly a vychutnávaly si tu chuť. Neodolatelnou sladkou chuť.
,,Tohle jsem přesně potřeboval," zavrněl si Alan sám pro sebe. Slzičky ihned oschly. Chlapec slastně zaklonil hlavu a téměř elektrizoval blahem, protože polibky neustávaly. Ba naopak, stávaly se ještě naléhavějšími a dravějšími. Bernard si byl vědom toho, co dělá, jakou naději tím chlapci vdechuje. Bál se přiblížit k jeho ústům, protože by se od nich neodtrhl. Věděl, že to musí skončit a nesmí dovolit, aby se to stalo něčím hlubším. Ještě pořád to může zastavit. Musí.
Pomalu a rozvážně odlepil rty od jeho krku a nepohlédl mu do očí, i když mezi nimi panovala značná tma. Cítil v sobě horkost a rozechvění, spočíval dlaněmi pod jeho tričkem a hladil jej na zádech. Ano, tak drsně si dovoloval a porušoval svoje přikázání.
,,Proč si přestal?" Zašeptal Alan tiše a sklonil hlavu do přirozené pozice. Položil mu dlaň na rameno a něžně stiskl.
Ticho.
,,Bernarde!"
Alanův hlas ztěžkl a ruka se svezla po tričku dolů na koberec. Zrychleně dýchal. Klopil plaše oči, protože věděl, že Ben se na něho dívá a jeho výraz i hořící tváře jsou pro jeho oči velmi dobře čitelné.
,,Ani jsem nic nezačal," syknul Bernard ostře a odtáhl ruce zpod chlapcova trika. Zvedl se a rozsvítil. Dělal, jako by tam Alan vlastně vůbec nebyl. Oblečení, které sklouzlo ze skříně dolů, tam jindy tak pořádný mladík narval zpátky. Rozpačitě smetl z cípu pokrývky neviditelné smetí.
Alan si povzdechl, v nestřežením okamžiku obrátil oči v sloup a na otočeného Bernarda se zapitvořil. Udělalo se mu značně lépe. Přemístil se ze země na křeslo. Hladil pana Čtyřnohého a Eduarda, přemýšlel nad předešlou situací. Pár myšlenek na otce, potlačování strachu a zakňourání, že tohle nebyla pořádná pusa a chce nášup…
,,Musíš pryč, tady nemůžeš zůstat," obrátil se Bernard, když zatahoval žaluzie.
Alan zkameněl. Tak zlé to nečekal.
,,Kam mám jít?"
,,Nevím. Nechej mě přemýšlet."
Alan smutně obracel kocourům chlupy a euforie z prožité něžnosti se rázem vypařila. Horší to snad být nemůže, Bernard ho vyhazuje de facto na ulici. Alan nemá kam jít, nikde pro něj není dostatečně bezpečno... Samozřejmě že Filip jej u sebe rád ubytuje i Samuel a Robin se vehementně nabízeli, jenomže Bernardův byt, kocouři a Bernard samotný, to je to, co Alan potřebuje k životu.
,,Víš co? Jdi do koupelny, napusť si vanu horké vody a vezmi si s sebou tu moji čokoládu, co mám z Belgie a zakázal jsem ti na ni sahat. Vezmi s sebou taky kocoury a celý večer se neukazuj. Já budu v pracovně, chci mít klid."
Bernard posbíral několik papírů ze stolu a než se Alan nadál, byl pryč.
,,Bene!" Zavolal za ním ještě naléhavě.
,,Co je?" Ozvalo se od dveří pracovny.
,,Takže… můžu tady ještě zůstat?" Jistil se Alan. Civěl do zdi, mačkal ucho panu Čtyřnohému napětím.
,,Řekl jsem snad, že tě vyhazuji?" Protáhl Bernard a znělo to ukřivděně.
,,N-ne…" Zakoktal Alan a nevěděl, co si má myslet. S Eduardem se po sobě divně podívali - Bernard přeci říkal, že…
,,Do zítra něco vymyslím. Nerušit!" Zabouchl za sebou Bernard dveře a zamknul.
Alan sebou praštil hlouběji do křesla. Avšak myšlenka na to, že nebyl vyhozen hned, mu přeci jenom dovolila myslet na lepší zítřek. Věřil. Věřil Bernardovým slovům, které jej už tenkrát přesvědčovaly, že se stane cokoliv, jen aby Alan nemusel zpátky k otci.
 


Komentáře

1 leny leny | Web | 15. února 2008 v 21:49 | Reagovat

ááááááá *omdlela*

2 Damaged Damaged | E-mail | Web | 15. února 2008 v 22:06 | Reagovat

♥♥♥

*umřetá* xD

3 Wejů Wejů | 15. února 2008 v 22:16 | Reagovat

Děkuju *vrní blahem*

4 Iwon George'sSchwester xD [Gegen_Alles] Iwon George'sSchwester xD [Gegen_Alles] | Web | 15. února 2008 v 22:24 | Reagovat

juuuj este ze taak!!

ale ten Ben..ne a ne sa rozmrazit ...:// :D

5 Chris Chris | Web | 15. února 2008 v 22:26 | Reagovat

dokonalééééééééééé...... bože, to byly nervy....

6 mella mella | E-mail | 15. února 2008 v 22:28 | Reagovat

nervy mám v kýblu, ale snad mi asi tri zustaly :D

7 Sendy Sendy | Web | 15. února 2008 v 22:28 | Reagovat

x) x) x)

ja vim no xD ae mě nic inteligentnějšího poslední dobou nenapadá xD

8 Psycho Candy Psycho Candy | E-mail | Web | 15. února 2008 v 22:29 | Reagovat

uááááááááááááá

Proooč si to Ben nece připustit?

a Alův otec mě sere....

wwwwwr

a sem upe šťastná, žes dala další díl <33

kdy bude další

?

9 SaJuŠ SaJuŠ | Web | 15. února 2008 v 22:40 | Reagovat

Žiš kriste pane...já toho Bernarda kuchnu, fakt...takový napínavý a on přestane...teda vlastně, on ani NIC NEZAČAL, ŽE? Sakra...už sem tu začínala vrnět blahem a vono hovno z toho...xD

Nádherný Syhynko!!!Klaním se Ti!

10 ReD_Bubble ReD_Bubble | Web | 15. února 2008 v 22:47 | Reagovat

Bernard? zaškrtit, omezenec tvrdohlavej....homosexualita není nic špatného!!!! Aaaa tohle mě ubíjí....at už si přestane hrát na drsného hocha....mě z něj jebne xD.....jestli od něj bude muset Alan pryč ....tak...tak...newim no ale určetě to tvrdě zapůsobí na moje duševní zdravý xD xD alan...bez bernarda....někde jinde? to je rovnice, která prostě nemá výsledek! xD xD xD ....

11 Cera Cera | Web | 15. února 2008 v 23:34 | Reagovat

*omdlela*

Ne..

*definitivně umřela*

12 freeziki freeziki | 15. února 2008 v 23:39 | Reagovat

*ťuká jí srdce,jak kdyby měla nějaká korba asi milimetr k tomu,aby našla Alana*..xDD

Bernarde,tímhle sis to u mě neuvěřitelně pohnojil a budeš mít hodně,co dělat,abych ti odpustila *vrčí si pod vousy a z nasrání přemýšlí,že začne i štěkat*

Celá Josefína,Evžen 1, Evžen 2 a ten nejomezenější bastard,kterej si ještě dovolí se nazývat  otcem,at táhnou zpátky do Polska*už štěká a pěna u huby opravdu neni dukazem epilepsie*

A nakonec Syhynko..ty jsi prostě BŮŮŮŮH..*od neustálého klanění už má rozedřený kolena,ale vubec jí to nevadí a začíná přemýšlet,že k příštímu dílu si vezme chrániče*

BTW: Upe nakonec je tady jedna malá,bezvýznamná,zanedbatelná prosba o další dílek*pohled a lá kocourek ze Shreka*

13 Rikka Rikka | 15. února 2008 v 23:41 | Reagovat

*umrela*

*dopis na rozloucenou "DAAAAAAAAAAAAAL!!!!"*

14 Paigik Paigik | 15. února 2008 v 23:48 | Reagovat

*má v očích slzy štěstí*

Poklona x)

15 Verushka Verushka | 16. února 2008 v 2:20 | Reagovat

Huhů, četla sem to dřív jak Adushka, viď, Aďo :D:D

16 Tanya Tanya | 16. února 2008 v 8:35 | Reagovat

fajn nejdriv sem mela malem zastavu:D pak sem byla uplne nadsena  ated sme uplne zmatena:D

brnard je tvrdohlavy studeny psi cumak...

17 loleček-žužu loleček-žužu | Web | 16. února 2008 v 9:07 | Reagovat

*hluboký oddech* kdyby se Alanovi něco stalo asi bych padla xD Nějak v tom vidím že ten Bernard se jednou neudrží xD

18 Harlushka Harlushka | 16. února 2008 v 9:12 | Reagovat

:) wow úžasné x)

A t jede k Tomovi lol xD a Billovi , ne ok , není to twincestní povídka ale Bill by mu poradil jak na bručouny xD ..eh mlčím

Ow rychle dál ..:)

19 Scarred Psyche Scarred Psyche | 16. února 2008 v 10:22 | Reagovat

Tomu se říká

SPISOVATELSKÉ DÍLO

Nechat nás napnuté,protože tu zase někdo skončil v tom nejlepším =)) Jinak doufám,že tu bude co nejdřív další díleček je to perfektní

20 Cartney Cartney | E-mail | Web | 16. února 2008 v 12:13 | Reagovat

Interesantní. :)

21 Kajess Kajess | Web | 16. února 2008 v 12:43 | Reagovat

joo, díl Myrtllies hned po ránu, to je něco xDD

22 Janik Janik | E-mail | Web | 16. února 2008 v 13:24 | Reagovat

Jo souhlasím s Kajess :D díl Myrtilles po ránu je vážně něco :D Příhodné k pozdní snídani :D

Doufám, že to, co vymyslí Bernard, bude  nějaká společná akce, že ho nepošle k nějaké dvoji pratetě na Sibiř a hotovo... Skončilo to zase napínavě a já se jdu třepat, dokud tady nepřibude další várka emoci :D

23 caroll caroll | Web | 16. února 2008 v 14:00 | Reagovat

umírááámmmm!Ale ten Ben juj mě už vážně se*e!X(

24 Kristýn Kristýn | 16. února 2008 v 14:04 | Reagovat

Bene?????????? To si děláš legraci??? Mi by se moc líbilo, kdyby chtěl Alanek odejít a balil by si věci a Ben by to slyšel a chtěl mu v tom zabránit a začal by ho líbat, nejde mi o sex, ale chci něžnosti, líbání, hlazení.... takové ty první kontakty, které jsou mnohdy mnohem více krásnější a vzrušující... ale je to jen moje přání, autorka píše tak božsky, že ať to bude jakékoliv, bude to super!!!

25 Kristýn Kristýn | 16. února 2008 v 14:05 | Reagovat

teď mě tak napadá, že stejně se spolu poprvé milovali v Prázdninách pro kočku... pokuď to tedy nějak navazuje, takže tady stejně nic nebude, ale mi to rozhodně nevadí:)))) Ty začátky jsou nejlepší!!!

26 aduska aduska | Web | 16. února 2008 v 14:07 | Reagovat

já umřu aaaa

oni ho nenašli to bylo tak napínávý, ale jako Ben mě docela sere :)

veruno ty si vtipná xD xD já se z toho snad nezpamatuju

27 bejik bejik | Web | 16. února 2008 v 15:01 | Reagovat

Jsem ščasné :P že je tu nový dílek... Nepsala jsem tohle i minule? :D

Už vypadalo že.. mno nic... sere mě tu tak kurva.... tak nemůžu nic napsat  všechno by musela číst trapně nahlas!

28 Mykerina Mykerina | 16. února 2008 v 15:08 | Reagovat

teeda jako ten Benny,,,,aaaaaaaaaa upe motýlci..jen by Alana nemusel tak trápit....je to asiík težké,,,chápu ho,ale ztase na duhoíu stranu, mohl by se ALIMU VÍC EOTEVŘÍT, ON BY MU URČITE POOHL......

29 delfín delfín | 16. února 2008 v 17:47 | Reagovat

dáááál, je to nádhera :-)

30 Akkira Akkira | 16. února 2008 v 18:31 | Reagovat

uff...ještě že ta Josefína taková koketa a otec takovej nervák:)....*stírá si hekolitry potu z čela*

ale jako Bernarde, to už si ze mě vážně děláš srandu,že jo??...Ještě to může zastavit. Musí...žádný takový....ty v tom musíš tak akorát pokračovat ti říkam...sám si řek, že Alan potřenuje spostu lásky...tak proč mu jí nedopřeješ??....ty jsi fak hrabě:D:D

31 Dzesi3 Dzesi3 | E-mail | Web | 22. února 2008 v 16:57 | Reagovat

yeah , z tejto dokonalosti sa mi mlžia oci , naadhera =)

32 Quiquilla Quiquilla | E-mail | Web | 15. března 2008 v 1:56 | Reagovat

Benny, uvolni se trochu, seš moc křečovitej=D

33 Rendynka Rendynka | Web | 21. dubna 2008 v 13:43 | Reagovat

Quiquilla: Jj..moje řeč... xD

34 Abbynka .....XD Abbynka .....XD | 26. května 2008 v 15:46 | Reagovat

*umřetá* Bernarde,ty opravdu chceš,aby tě všech 33 holek,co psalo komentáře,udupalo k smrti?:D

Říkáš,že ne?

Mám radu,jdi za Alíkem...a ihned zopakuj tu "nezačatou věc",moje osobní rada...okay,mlčím...XDDDD

35 Ewicka Ewicka | 8. srpna 2008 v 3:58 | Reagovat

Miluju Bernarda, Miluju Borůvku a Miluju tuhle povídku..........jak to pěkně vyřídil s tím otcem :D......Bernard je taky rytíř-mrzout :).....akorát mě štve že si nechce připustit že k Alanovi něco cítí :( ale ono to příde ....příde ??

36 merenwen merenwen | 26. září 2008 v 18:08 | Reagovat

Chdinka Ben. Určitě se bojí, že to dopadne tak jako se Sašou. Má snad větší problémy než Alan. Lituju je oba.

37 kájuška_ kájuška_ | Web | 6. listopadu 2008 v 20:48 | Reagovat

*omdlela*..krása!..

38 .CookiE. .CookiE. | 8. listopadu 2008 v 19:46 | Reagovat

Malem sem se zhroutila pod stůl...malem si mi přivodila srdeční kolaps...:D...to mi už vickrat nedelej..:Djdu čist dal..jinak úúúúúúúúúúúúúžasný...neuvěřitelný...prostě nevim co všechno ale ta povídka je nejlepší...*in love*

39 Deady Deady | Web | 23. prosince 2008 v 20:45 | Reagovat

*zalapala po dechu...a umřela....ale spokojená* x)))

40 Alyss Alyss | E-mail | Web | 19. dubna 2009 v 11:33 | Reagovat

Alysská nedýcháá xD..Ježíííš Benééé nebud baba xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama