Duben 2009

Saltarïna 31.kapitola

21. dubna 2009 v 16:33 | Syhrael |  ○○○ SALTARINA
Přeji hezké počtenííí! :-)


Už od dětství to byla jeho nejoblíbenější činnost. Staré listy voněly jejím parfémem jako povadlé květy narcisů. Zamyšleně a s nepopíratelnou bázní narovnával pomačkané růžky a zkrabatělé obálky. Když se cítil špatně, pokaždé sahal po matčiných dopisech. Střežil si je zabalené ve světle hnědém šátku s drobnými růžovými kvítky a vždy pečlivě srovnané, i když nedovedl určit, kolik jich vůbec je a co v nich může být napsáno. Spousta nerozlepených obálek a uchovaných vzpomínek, listy s básněmi. Respektoval její soukromí a hýčkal si kousek z její duše, jež byla vložena v úhledném rukopisu. Nepamatoval si, jak je získal, možná, že mu je kdysi daroval otec, nebo je přinesla neznámá žena, aby měl na matku památku.

Saltarïna - 30.kapitola

12. dubna 2009 v 18:33 | Syhrael |  ○○○ SALTARINA
Nepamatoval si žádnou zimu, která by přicházela s takovou důstojností. To směla jenom u nich doma. Vydechovaný vzduch se měnil v půvabný obláček, mléčně zašedlý jako cigaretový kouř. Obloha nad městem hýřila kovovými barvami, z přetěžkaných mraků se sypal sníh. Vločky se nadějně vrhaly do záplavy světlounce blonďatých vlasů, ztrácely se v bledosti jeho dlaní a věděly, že je nečeká nic jiného než krutá smrt. Rozplynuly se vzácným živočišným teplem. A přeci se snášely se stále větší intenzitou, dobrovolně se vrhaly do spárů krásné smrti.
Opíral se zády o zábradlí a jen občas sklonil hlavu, když vítr prosvištěl mezi dřevěnými skulinami a rozviklal starobylý most. Řeka plynula ladně bez jakéhokoliv spěchu. Neměla kam.
Přicházela zima...