Srpen 2010

Koketka povídková

30. srpna 2010 v 13:03 | Syhrael |  ○○○ dodatkem

↓ ↓ ↓ ↓

FB skupina pro všechny příznivce nejenom koketek.


Koketka povídková
cizím názvem: Coquette conte


  • Má pokaždé svůj osobitý styl.
  • Je stvořená k pomilování do bezvědomí.
  • Je bottom. Pochopitelně.
  • Věda, která se zabývá koketkami, se jmenuje "koketoznalství". Mistrem v tomto oboru je například Ansem Vladanovič, který kokety řadí do mnoha skupin zejména za pomoci antropologie.
  • Koketa vlastní obvykle pravidelné a čisté rysy, jemné kontury obličeje a souměrnou postavu. To ale neznamená, že je pokaždé krásná jako vystřižená z časopisu. Může šilhat, mít zjizvené tělo, zanedbaný uzlíček neštěstí - a přeci je to koketka. Vyzařuje to především zevnitř. Koketkou se nikdy nestanete, tou se totiž můžete pouze narodit.
  • Tam venku v běžném smrtelníkově je koketa žena, která se snaží upoutat zájem mužů, ale ty naše koketky povídkové bývají někdy i velmi plaché, co se týče lovení mužů, a především - Koketka povídková je vždy homosexuální chlapec, v našem malém světě úchylů. Koketky povídkové v ženském vydání, případně s heterosexuální orientací neexistují - dodatek 27.8. 2013 - nalezen unikátní exemplář koketky v ženském vydání. Rarita, která přepisuje učebnice koketoznalství. Podívat se můžete zde. Ale je to výjimečný jev jednou za tisíc let, buďme klidní!
  • Pokud potkáte koketku, která se vede za ruku se slečnou, je to vždy sestra nebo kamarádka. Koketky si často svůj dar uvědomí trochu později. Vaším hlavním úkolem lovce je - trochu jim pomoci. Mistrem v tomto oboru je zejména lovkyně Elis Avian Warner, která k přesvědčování používá krupičnou kaši a citlivé vyjednávání.
  • Kokety mají také nějaké ty neřesti. Často si okusují nehty, neumí pořádně jíst, zuřivě drobí po sobě i po lidech kolem, někdy jsou nešikovné. Vždy za každé situace jsou ale neskutečným způsobem rozkošné.
  • Zamilovat se do koketky znamená podlehnout jí celou svojí duší. Chcete ji ochránit a mít ji pouze pro sebe. Váš poklad. Bohužel koketky mají většinou smůlu na neurotické, chladné a mystické podivíny, o jejichž city musí zatraceně bojovat.
  • Koketky bývají věrné až za hrob a věří v pravou lásku. Z výjimek se ovšem stávají děvky.
  • Kokety se nejčastěji stravují ve fast foodech, což na nich není absolutně zpozorovatelné a jejich okolí je za to opravdu nenávidí. Metabolismus kokety pracuje na zcela nepochopitelných principech. Dále milují sladkosti - všelijaké ty gumové potvory, želé a kyselé hrůzy. Lízátka, karamely, čokolády, popcorn a také Nutellu, kterou dobrých šedesát procent koket zvládne celou posvačit.
  • Sex je pro ně způsob, jakým také vyjádřit oddanost. Milují jej nebo nenávidí. Jiné cesty není. Kokety s nadšeným přístupem ke všem sexuálním praktikám pochopitelně převládají.
  • Sladkou nevinnost si udržují po celý život, nejkrásnější jsou, když dospívají.
  • Koketku nejlépe poznáte podle instinktu - chcete ji umačkat, případně ubít za její rozkošnost kameny, vzteky znásilnit nebo ji alespoň pohladit, když nic jiného.
  • Může se vám podařit vidět dvě koketky, jak se spolu drží za ruce, ale je to vzácné jako střelit bílého jelena. Dvě koketky si málokdy rozumí jako partneři. Vsázejte na instinkty!
  • Povahově jsou na tom všelijak. Hodné koketky jsou zkrátka dobrosrdečné, milé a společenské, mají mnoho přátel a jsou oblíbené, nechají se rozmazlovat a hýčkat. Nehodné koketky jsou zatrpklé životem, melancholické, utápí se věčně v depresi, brání svůj malý svět i kopanci, obvykle mají nějaký veliký problém, přes který se nemohou přenést - rodiče, škola, vzpomínky atp. Koketky nejsou všechny stejné jako panenky. Každá je něčím úchvatná nebo naopak k zastřelení.
  • A pamatujte! - Koketka o sobě zatraceně dobře ví, že je to koketka!
- - -

Spíše z legrace mě před časem napadlo definovat koketu povídkovou a vymyslet jí "latinský" název. Nakonec to získalo daleko větších rozměrů.

Chtěla jsem především vystihnout podstatu všech těch zvláštních chlapců, kteří procházejí mými příběhy. Je to například Alan, Damián, Maxmilián nebo Benjamín. Pro někoho můžou jejich charaktery působit kýčovitě, předvídatelně a nemůže koketky ani cítit, někdo je zase vyhledává a nejraději přihlíží, jak s nimi jejich mužná polovička chladně cvičí.

Myslím si, že koketu musí každý objevit a pochopit sám, prozumět jí a případně si od ní něco odnést. Vítězí u mě kokety Damiánova a Maxmiliánova typu, které jsou sladké k zulíbání, ale umějí být také pořádně jedovaté až nebezpečné.

Koketky můžete podpořit na facebooku ve skupině - Koketky, kterou jsem založila a je otevřena pro každého koketního příznivce, pouze utajená před neznalými. Ve skupině můžete sdílet své zážitky s koketami, hlásit jejich výskyt po celém území ČR. Rozhodně vás ale nikdo neukouše, pokud od tématu koket odbočíte na celý rámec slashe i lehce přes :))

Navštívit také můžete moji sbírku koket na adrese coquetteconte.tumblr.com

Ráda si přečtu vaše názory, poznatky ke koketkám.
Pokud také píšete, vyskytují se ve vašich příbězích koketní chlapci?
Myslíte si, že dvě koketky by dokázali prožít příběh?
Která národnost, případně typ koketek je vám nejbližší?


Cheraby - poslední kapitola

28. srpna 2010 v 11:31 | Syhrael |  ○○○ MODERN MYTH
Prstem se lehce dotýkal jeho tváře. Hladil pramínky vlasů a nechal je klouzat ve své dlani. Sklonil se k němu a rozechvělý mu věnoval letmý polibek do vlasů. Na okamžik tak zůstal, dýchal jeho jemnou vůni, jenom trochu pokaženou sladkým nádechem staroby. Jako kdyby ses vrátil z muzea… Pomyslel si Alexandr a rozrušený hleděl do prázdna. Cítit teplo jeho těla byla nejkrásnější odměna za čas plný strachu a zoufalství. Nepoznával sám sebe, zmatený se ztrácel v každé myšlence. Pocity, které neovládal. Nechápal, kde se vzaly z jeho chladného nitra, jemuž po celý život důvěřoval. Najednou se tiše připlížily jako hladové kočky, které potřebují nakrmit. Všiml si, že se slabě otřásl. Otevřel oči a ihned je znovu zavřel. Cítil, že se nemůže hýbat, dokázal stěží opětovat stisk Alexandrovy ruky. Vzhlédl k němu. "Alexi!" Zašeptal a vyčerpaně se pousmál. Natáhl dlaň a ztěžka ho pohladil po tváři, která byla příjemně horká. Jako čokoláda. Prstem kreslil po konturách měkkých rtů a připadalo mu to jako přirozený, něžný moment. Nic špatného se přeci nestalo… Věděl, že mu dluží odpovědi na spoustu otázek, které Alexandrovi vyčetl z očí.