Červen 2012

Griško - 1.kapitola - část dvě

10. června 2012 v 12:13 | ѕyнrael |  ○○○ GRIŠKO


Andrej vždy dbal, aby měl Ansem jeden z nejlepších pokojů v domě. Ani tentokrát nezvolil jinak. Vybral mu světlý, rozlehlý pokoj s balkonem. Téměř polovinu nejdelší stěny zabírala knihovna, byl tu také malovaný paraván, sbírka vějířů jeho matky, z nichž největší z pavího peří byl zavěšen nad čelem postele s železnou konstrukcí. Mnoho těžkých, barevných koberců. Nechybělo oprýskané zrcadlo se zlatým rámem, v němž se Ansem mohl zhlížet celý, jak to měl nejraději. Přelétl pokoj očima, byl dokonale spokojen a uznale se na svého bratrance podíval. Pohladil psa, který mu čenichem šťouchal do ruky, a položil tašku se svými věcmi na jedno z polstrovaných křesel. Sám bezvládně klesl do druhého a rukou si unaveně prohrábl vlasy.


Griško - 1.kapitola - část jedna

10. června 2012 v 12:11 | ѕyнrael |  ○○○ GRIŠKO



Hezké počteníčko přeji!


Griško - úvod

2. června 2012 v 13:04 | ѕyнrael |  ○○○ GRIŠKO

Mluvila jsem před časem o jednodílné povídce, která předchází Saltarïnu i Předtančení.


Tento příběh je neobyčejně silný, změnil osudy mnoha mým povídkovým postavám. Začala jsem jej psát spíše z nutnosti, k pochopení složitosti jednoho blonďáka s modrýma očima, a pouze letmo jsem jej načrtávala. Jak už to však s mým psaním bývá, že se rozhodnete pro jednodílnou povídku a najednou to má třicet tři kapitol, začalo mě to poněkud přerůstat. Nechala jsem to tedy, a nakonec to není tak dlouhé, jak jsem se obávala - Je to přeci "jednodílná" povídka :-)


Jak už někteří z vás jistě tušíte, jedná se o příběh Ansema a tajemného chlapce Gríši. Odehrává se bezprostředně v době, kdy se Ansem snažil vyrovnat s čerstvými jizvami po bratrově zmizení. Propadá se stále hlouběji do vnitřní nejistoty. Život jenom bolestivě plyne. Nečekaně však dostává pozvání od svého bratrance Andreje…


Je to vlastně úplný počátek příběhu Předtančení, na který teprve navazuje Saltarïna. Musím se zmínit, že i Saltarïna má své pokračování, složité, zajímavé a ne zrovna šťastné, jak už to u příběhů bývá, ale to již zveřejňovat nebudu. Musím se věnovat jiným povídkám, které mám rozepsané, jenom jsem chtěla naznačit živoucnost celé této "ságy", která dává trojici těchto příběhů úplně jiný smysl, než všechny jiné pro mě mají. Jak totiž řekl jeden můj oblíbený autor - Všechno napsané má především svoji duši…


Přeji vám hezké počtení!

Syhrael