Říjen 2012

Rubína - první kapitola

22. října 2012 v 19:36 | ﯤyɧrᵃعӏ |  ○○○ RUBÍNA


Hezké počtení přeji! :))



Drahokam barvy čerstvé krve symbolizuje silnou lásku, spalující a bouřlivou. Probouzí nejtemnější stránky lidské duše, v rukou vyvolených svádí k osudovosti. Zastavuje krvácení, zahání noční můry a navzdory své divokosti předává mnoho dobrého. Kavárna pro zbloudilé umělecké duše skutečně nemohla dostat výstižnějšího jména.


RUBÍNA - úvodní kapitola ( část II. )

11. října 2012 v 0:36 | ﯤyɧrᵃعӏ |  ○○○ RUBÍNA

Stál tam uprostřed svého malého bytu se založenýma rukama a jeho tělem probíhalo důvěrně známé chvění. Zapadající slunce vytvářelo nadpozemsky krásnou podívanou, zlatá záře protkaná odstíny ohnivě červené a oranžové obklopovala jeho tělo a svírala jej v dlaních jako malý zázrak, a on se jen líně protáhl, pomalu si stáhl mikinu a přehodil ji přes opěradlo židle. Oknem pronikaly do místnosti stále silnější odstíny barev jednoho smrtelného zápasu mezi dobrem a zlem. Krev rozlévající se nad obzorem chladla do fialové a temně šedé, tišící bolest svých ran v ledově chladných oblacích. Darius byl okouzlen. Ještě chvíli se díval. Temnota opět zvítězí, slunce umíralo, aby se příští den mohlo narodit znovu. Věčný koloběh života. Bezmyšlenkovitě sáhl pro tužku a malý blok, který měl položený na parapetu už od rána spolu s nedopitým šálkem hořké kávy. Zapsal si několik myšlenek, které zachytil, když prolétaly kolem. Jeho oblíbená činnost. Uslyšel cvaknutí závěrky za sebou. Tužka přestala klouzat po papíře. S povzdechem přijal Bertův potěšený smích, který značil jediné - právě se mu povedla unikátní momentka, o které za chvíli zvolá, že je jeho osudovou fotografií, která jej udělá slavným a dostane za ni cenu.

"Ach bože!" Zvolal Bert a povyskočil trochu do vzduchu. "Za tuhle fotku dostanu cenu!"


RUBÍNA - úvodní kapitola ( část I. )

11. října 2012 v 0:36 | ﯤyɧrᵃعӏ |  ○○○ RUBÍNA
Padající listí přináší inspiraci...



Úvodní kapitola Rubíny může svádět ke spodobnění s "Moderní pověsti", tedy příběhem Cheraby, a to zejména několika výraznými odkazy na podzimní filozofii pana S.R.. Ačkoliv jsou povídky přímé sestry, nebudou si v ničem jiném podobné - co se týče zápletky, samotné formy psaní, náročnosti děje nebo snad postav, Rubína dýchá sama za sebe. Srovnání se starší sestrou by jistě těžce nesla :o))

Přeji vám hezké počtení!

Syhrael