Leden 2014

Sibiřské noci - 5.kapitola ( Dívka odnikud )

26. ledna 2014 v 21:21 | slečna N. |  ○○○ ANSEM A DAMIÁN
Syhy se snad už brzy vrátí =o)
N.




Sibiřské noci - 4.kapitola ( Alexej a první krabice )

22. ledna 2014 v 19:11 | slečna N. |  ○○○ ANSEM A DAMIÁN
Syhy mě poprosila o přidání kapitol, co má napsané dopředu.
Určitě jí udělá radost každý komentář, vyřídím =o))
Mějte se hezky, slečna N.

••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••


Petrohradský byt, který Ansemova rodina pracně získala zpět teprve v minulých letech, byl darem ještě z doby carské rodiny.

Chtěl tu být dočista sám, avšak to by nesměl navštěvovat zapomenuté čtvrti, kde nebylo nouze o nejhorší možná lidská utrpení. Většinou zůstal u almužen, milých slov nebo svých léčitelských dlaní, protože nebylo v jeho silách pomoci úplně všem, a také sem nechodil z tohoto důvodu. Jednu ztracenou duši, potácející se téměř na prahu mezi životem a smrtí, však napospas nechat nemohl. Byl to chlapec s tmavými, téměř černými vlasy, velkýma modrýma očima a tvářemi tak bílými, že pokožkou prosvítaly modré cestičky žil. Vysíleně klečel mezi ostatními u slabého ohně a bezmocně natahoval hubené dlaně ke zdroji tepla. Měl na sobě jen slabý svetr a kolem ramen ho držel zhruba stejně starý snědý kluk, který však vypadal o mnoho lépe, zřejmě na ulici uměl žít. Ansem si téhle malé krásné perly povšiml mimoděk, a nejdříve byl na sebe přísný, poté si uvědomil, že to nedokáže.


Vzal ho za ruku. Rovnou k sobě domů.


Sibiřské noci - 3. kapitola ( Nejčistší duše a Setkání )

18. ledna 2014 v 0:10 | slečna N. |  ○○○ ANSEM A DAMIÁN
Bylo by to ráno jako každé jiné.


Nevlídné a mrzuté. Možná by ho celé prospal a vstal až kolem oběda, kdyby jej neprobudilo vytrvalé pulsování pod polštářem. Nejdříve to nevnímal a překulil se na druhý bok. Z polštáře ucítil jeho vůni. Ansemovu vůní! Dokořán otevřel oči a rychle hledal. Telefon zapadl mezi polštáře a přikrývky, nemohl ho najít, už byl rozrušený a nešťastný, a když ho konečně sevřel v dlani, byl udýchaný, jako by proběhl nějakým ohromným zámkem z horní kaple až dolů do konírny.

"Ach bože!" Vydechl jen s úlevou, že to stihl a klesl zpátky do polštářů, položil si dlaň na čelo a zavřel oči. Blaženě se usmíval.


Na druhé straně bylo ticho, poté se jen ozval šramot, jako kdyby někdo odstrčil židli a nervózně vstal.

Sibiřské noci - 2.kapitola ( Andrejovo hříšné tajemství )

3. ledna 2014 v 0:51 | ﯤyhrael |  ○○○ ANSEM A DAMIÁN


Děkuji za komentáře k předešlým kapitolám! =)

Přeji hezké počtení.

P.S: Pokud víte o nějakém skrytém tajemství z téhle ságy, nebojte se navrhnout, možná si nechají říct a poví více ...