Leden 2015

Sibiřské noci - 19. kapitola

21. ledna 2015 v 19:30 | ﯤyhrael |  ○○○ ANSEM A DAMIÁN
P Ř E D N A S T A V E N O

Chtěla bych vás navést na tu cestu myšlenek, které do psaní dávám. Naznačila jsem vám, že rodinu Lisalimů obchází prokletí, a to je sex, pověstná jejich "chlípnost". Ansem se o tom snaží přemýšlet, zdali sex je jedna z forem lásky - a nebo je to jen pudová záležitost, cesta uspokojení. Znamenalo by to tedy, že fyzická přitažlivost nedělá lásku? Nebo snad ano, a je to důležitá věc, bez které se plnohodnotný vztah neobejde? Člověk má občas pocit, že někdy ušlechtilé filozofické myšlenky musejí trochu stranou, nicméně víme, že Ansem není Damiánovi věrný a pravděpodobně to ani nikdy nezvládne, a to je patrné, že nikdo lepší než Maličký nebude, považuje ho za někoho absolutního - to už ví a je právě na cestě k pochopení svých citů a pojmenování je jako lásku. Respektive jednu z jejích forem, protože stále se po nocích prochází ulicemi a oceňuje pouliční krásu, aby se s ní na chvíli potěšil -... ví, že mu tím ubližuje, ale bez tohoto ventilu sám strádá. Jak bolavě složité, nemyslíte?

Také mám pro vás krásnou písničku se zvláštním klipem. Zamilovala jsem se do ní!
Řekla bych, že trochu vyjadřuje poměry v rodině Lisalimů.


Hezké počtení a děkuji za vše komentáře, všechny se ke mně dostanou, nebojte :))


Sibiřské noci - 18. kapitola

16. ledna 2015 v 18:00 | ﯤyhrael |  ○○○ ANSEM A DAMIÁN

P Ř E D N A S T A V E N O


Chtěla bych, abyste tam prosím vnímali tu podstatu, že Nikolaj vnímá Ansema jako svého syna a Vladan zase Andreje. Myslím si, že to je takové půvabné. Nemyslíte si to také? Určitě to bude ještě napínavé, až se budou volit strany v bitvě. Doufám také, že ustojíte to, co jsem tam naznačila s lehkým náznakem pověstné lisalimské chlípnosti, a to jsou Andrejovy jakési platonické city, které chová k Vladanovi. Přála bych si, abyste to brali jako jednu z nejčistějších věcí v tomhle příběhu vzhledem k tomu, že láska má mnoho podob.
Také na vás mám otázku a budu vám velmi vděčná, pokud mi na ni odpovíte, třeba slohem nebo jakkoliv, neboť je to filozofické. Jak jistě jste si všimli, Andrej a Damián vypadají jako stvoření pro sebe ... uznejte, dvě spřízněné duše, oba touží po opravdové lásce, citech a jistotě, oba dva by si ji byli schopni dávat, netrápili by se. Andrej by pro Maličkého udělal vše. Finančně i citově by ho zabezpečil, poskytl by mu vzdělání, cokoliv by si zamanul. Damián na oplátku by měl stabilní vztah, byl by sobě svým pánem v jeho domě -... považte, vlastně by jim to fungovalo krásně a ještě navíc je evidentní, že je to k sobě táhne, že si velmi rozumí, mají společné hodnoty. Ale nejde to. Proč to nejde? Víte někdo, proč to nejde? Damián dá přednost Ansemovi, který-... víme všichni, jaký je Ansem, netřeba rozebírat. Proč to udělá? Co je na někom jako Ansem tak výjimečného? Opravdu se domníváte, že láska je ještě něco víc? Že je to i fyzická přitažlivost a podobné věci? Proč dvě duše, které jsou si souzeny, nemohou být spolu? Proč to nejde? Skutečně k lásce patří i bolest a trápení? Co myslíte...?

Některým lidem to prostě není souzeno?

"Zase bych byl ten druhý, ten špatný, ten nechtěný. Mně je zkrátka souzeno být vždy ten druhý, nemilovaný, ten věčně nešťastný, přitom se srdcem na dlani, po čem každý touží, jak svět vykřikuje. A když stojí na ulici a nabízí, nikdo si nevezme, a nebo ano, vezme a po chvíli jde dál, neví co si s tím počít. Lidé vlastně neumí milovat, umí jenom ubližovat a nenávidět. K čertu se vším, s celým světem."

Andreje mám speciálně ráda.
Rozhodla jsem se, že vám o něm někdy napíšu víc.
Prozatím ale nevím, do čeho se pustím po dopsání Sibiřských nocí.
O čem byste si rádi přečetli?
Samé otázky! :)

Slibuji, že příště se již podíváme za Ansemem.


Sibiřské noci - 17. kapitola

10. ledna 2015 v 22:03 | ﯤyhrael |  ○○○ ANSEM A DAMIÁN
Odjíždím v týdnu na ozdravný pobyt.

Bude to delší doba během které nebudu k zastižení.

Kapitoly jsem tu přednastavila, takže o pravidelné počtení nepřijdete.

Někdo se mě v minulých komentářích ptal, odkud byla ukázka o Dostojevském.
Je to kniha z řady jeho sebraných spisů o třiceti pěti dílech - Dostojevský očima vrstevníků.
Je to z roku 1924, takže si nejsem jistá, zdali bude ještě k sehnání.



Opatrujte se prosím, buďte na sebe hodní a dělejte si radost! :))

Z mého skromného okultního černokněžnictví vyhlašuji rok kočky na počest mého kocoura, který mi vždycky blokoval větrání na notebooku, když zjistil, že píšu a může se ohřívat.


Máte-li nějakou poblíž, pohlaďte ji. Neubližujte jim, neopouštějte je. Kočky mají malé srdce a moc smutku naráz nezvládnou, trvá jim to potom dlouho, než se vyléčí...



S.